Zámek Třebešice u Kutné Hory

První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1309, kdy byl jejím vlastníkem Konrád Kutner, bohatý měšťan z Kutné Hory. Poté se majitelé střídali. 

Kolem roku 1550 prošla tvrz zásadní přestavbou. Vznikla tři křídla kolem čtvercového nádvoří, s arkádami a dvěma malými rohovými věžemi. Z této doby pocházejí též sgrafitové dekorace na vnějších fasádách. 

Václav Rudolf Věžník z Věžníka v roce 1679 zakoupil rovněž sousední Nové Dvory a oba statky spojil do jednoho. Zámek přestavěl v pozdně barokním stylu. 

V roce 1764 tvrz spolu s Novými Dvory koupil hrabě Jan Karel z bohaté a známe rodiny Chotků, která majetek vlastnila po několik generací. Chotkové však zde nikdy nežili, zámek v Třebešicích využívali pouze správcové majetku a budovy začaly chátrat. Přesto v té době vznikly i nové zajímavé stavby. V průběhu 18. století byla postavena krásná, velká kamenná sýpka se 4 dřevěnými podlažími, v polovině 19. století staré stáje a velká stodola (80 x 15 metrů), která je považována za jednu z největších a nejkrásnějších v Čechách.

V roce 1911 umírá pan Emerich Chotek, poslední člen kačinské větvě rodu, a veškerý jeho majetek, včetně Třebešic a Nových Dvorů dědí jeho synovec, Quido Thun – Hohenstein. Quido však rodinné jmění prohýřil v sázkách, před svými věřiteli uprchl do Říma, kde se stal velitelem švýcarské gardy na papežském dvoře. Stát dal jeho majetek do dražby. 

V roce 1924 statek v Třebešicích kupuje dr. Vojtěch Vraný, agronom, jehož rodina si statek pronajímala a vedla ho již od konce 19. století. Statek zmodernizoval a kromě dalších věcí provedl celkovou rekonstrukci zanedbané budovy zámku, do zámku zavedl elektrický proud, centrální vytápění a vodu, vyměnil většinu oken a dveří a opravil střechu.

Po vypuknutí druhé světové války se v zámku usídlilo velení gestapa. Po převzetí moci komunisty byl celý statek zestátněn a dr. Vraný byl nucen se s celou rodinou vystěhovat. Při vystěhování si neměli s sebou nic vzít a historický nábytek i další majetek byly brzy rozkradeny nebo zničeny. V následujících desetiletích byly budovy statku používány místním JZD. Budova zámku byla dlouho využívána jako archiv Ministerstva zemědělství, později objekt získal Ústřední ústav geologický v Praze.

Přetěžování nosných stěn a podlah archívem, spolu se zanedbanou údržbou a stavem spodních vod vedl k tomu, že došlo k závažným statickým poruchám budovy zámku, která měla tendenci se na několika místech hroutit. V druhé polovině 70. let sice byla státem zahájena rekonstrukce zaměřená především na statické zajištění, současně však při injektážích byly necitlivě odstraněny podlahy a část sgrafitové omítky. Po zajištění statiky byla dokonce další rekonstrukce zastavena a budova opět až do 90. let chátrala.

Po revoluci byl zámek se statkem a přibližně 120 hektary pozemků vrácen rodině doktora Vraného, vnukovi původního majitele. Celý majetek byl však v katastrofálním stavu a za tehdejší situace v zemědělství byl dr. Vraný donucen statek nabídnout k prodeji.

V roce 2000 zámek objevili dva Italové z pražské galeria Futura (architekt a galerista Alberto di Stefano a vytvarník Eugenio Percossi). Od té doby probíhá rozsáhlá postupná rekonstrukce nejen zámku, ale též ostatních budov a zahrady, je obnoven vodní příkop okolo zámku, založena jezírka v zahradě atd.

Od roku 2003, jakmile byla dokončena aspoň první etapa rekonstrukce a interiéry byly obyvatelné, začal Alberto di Stefano zvát do Třebešic umělce, kteří zde vytvářejí různá umělecká díla, z nichž většina zůstává vystavena na zámku, v hospodářských budovách i v exteriéru. Od té doby se během roku na zámku koná řada různých uměleckých akcí a workshopů.

Vedle uměleckých workshopů fungují od roku 2015 Třebešice i jako hotel. Dále je zde možné pořádat svatby, soukromé oslavy a firemní akce. V létě je tu vždy pořádán též Den otevřených dveří, kdy je možné prohlédnout si interiéry zámku a další budovy včetně vystavených uměleckých exponátů, s bohatým doprovodným programem v zahradách.