Zámek Libouchec

Renesanční zámek založil po roce 1579 Günter z Bünau poté, co libouchecké panství zdědil po svém otci. Zámek byl vybudován ve stylu saské, nebo také severské renesance. K obytným účelům sloužil do roku 1627. Později koupil areál Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. století. Zámek byl poté využíván jen k bydlení zaměstnanců. Roku 1872 zámek vyhořel, ale byl obnoven. Svou původní renesanční podobu neztratil díky tomu, že ho majitelé nevyužívali přímo pro svou potřebu. Pouze ho udržovali, ale nijak nepřestavovali.

Po roce 1945 zámek převzal státní statek, který jej však neudržoval. V 80. letech se zřítila část typického štítu a později i střecha věže. Zámek sloužil jako slepičárna, ovčárna, kravín a dílny. V roce 1990 se ale areál znovu vrátil do soukromých rukou. Manželé, kteří objekt získali, vypracovali rozsáhlý projekt na rekonstrukci. Ze zámku mělo vzniknout společenské centrum hotelového typu. Nakonec ale z projektu zbyly jen plané sliby a zdevastovaný zámek. Z objektu se prakticky stala skládka pro vše nepotřebné a nepohodlné, a to přímo ve středu obce.

Zámek nakonec získala zpět obec Libouchec a ta jej v roce 2003 prodala společnosti Polesí Střekov. Ta ihned začala s rekonstrukcí a doslova zámek vytáhla z popela. Od roku 2016 je zámek zpřístupněn veřejnosti.