Zámek Velichov

Nejstarším panským sídlem ve Velichově byla stará tvrz, po které se dochovalo tvrziště na jižním okraji vesnice. Na počátku šestnáctého století ji nahradila pozdně gotická vodní tvrz na pravém břehu Petrovského potoka. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1528 za rodu Šliků, kterým patřilo panství až do roku 1651 Šlikům.

Na počátku třicetileté války byla v roce 1621 tvrz vypálena císařským vojskem. Novým majitelem se roku 1651 stal Oliver z Wallisu, který byl ve vojenských službách císaře Ferdinanda II. V roce 1711 panství získal hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu, který však sídlil na zámku ve Valči. Velichovská tvrz tak přestala být panským sídlem a postupně chátrala i za dalších majitelů.

Roku 1747 tvrz koupil císařský rada a důlní podnikatel Johann Franz Hessler. Johann Franz Hessler nechal do roku 1755 tvrz přestavit na pozdně barokní zámek.

Pro zámek byl významný majitel také karlovarský lékař a lázeňský podnikatel Josef Löschner, který roku 1870 zahájil pseudoklasicistní přestavbu. Po něm se na zámku vystřídali hrabě Franz von Ledebur-Wicheln a vdova Leopoldina Ledebur-Wicheln, rozená z Thun-Hohensteinu.

Roku 1924 zámek koupil hrabě Eugen Czernin. Hrabě Eugen Czernin v zámku v roce 1935 otevřel lesnickou a zahradnickou školu s internátem.

Během druhé světové války byla škola zrušena a nahrazena dětskou zotavovnou. Po válce byl zámek 1. října 1945 hraběnce Josefině Czerninové zabaven a o tři roky později v něm byl otevřen dětský domov.

V roce 2012 byl zámek, předtím zapsaný v majetku Karlovarského kraje, vydán v rámci restitucí Eugenu Czerninovi. Státní pozemkový úřad ČR v roce 2015 z moci úřední nechal obnovit řízení. O vlastnictví zámku není ani do roku 2018 definitivně rozhodnuto a objekt chátrá.