Usedlost Cibulka
Nejstarší zmínky o usedlosti v okolí dnešní Cibulky pochází ze 14. století. V 16. století se stala majetkem rodu Cibulkových z Veleslavína, kteří poskytli své jméno nejenom usedlosti, ale i celé přilehlé oblasti. Během třicetileté války (1618 – 1648) byla Cibulka značně poničena a později dokonce naprosto zpustla.
Právě v takovém stavu usedlost roku 1681 koupil univerzitní profesor Johann Georg von Funcke. Zbudoval nový ovocný sad a celou oblast znovu obnovil. V důsledku průchodu vojsk Bavorů, Sasů a Francouzů v době války o rakouské dědictví (1740 - 1748) byla Cibulka znovu poničena. V roce 1758 ji koupil Filip Krakovský Kolovrat pro úřad pražského purkrabího, kterému patřila až do roku 1817, kdy ji koupil za 112 000 zlatých Leopold Leonhard Thun, který nechal celý komplex radikálně přestavět. Usedlost tak získala podobu empírového zámečku.
Když Leopold Leonhard Thun 22.10.1826 zemřel, byl podle svého přání pochován na nedalekém Malostranském hřbitově. Cibulka ještě téhož roku vyhořela, a protože dědicové o zámeček nejevili zájem, začala záhy chátrat. Posledním soukromým majitelem Cibulky byl statkář Josef Hyross, který ji kvůli finančním problémům roku 1922 odprodal za 1 milion korun pražské obci. Zkáza celého jedinečného komplexu stále pokračovala, i za dob komunismu.
Město Cibulku dva roky před revolucí, roku 1987, prodalo České spořitelně. Za dalšího majitele, dceřinou společnost firmy Autoturist, Cibulka s.r.o. usedlost dál chátrala. Situaci nerozhýbalo ani několik pokut v řádech statisíců od úřadů. Do zásahu policie v květnu 2015 byla zanedbaná usedlost několik let obývána kolektivem squatterů.
Areál, včetně nedalekého Čínského pavilonu, v dubnu 2021 koupili pro účely Nadace rodiny Vlčkových manželé Vlčkovi. Do roku 2026 zde plánují vybudovat dětský hospic s paliativním střediskem a zároveň komunitní prostory pro veřejnost.
