Zámek Konopiště

Předpokládá se, že původní gotický hrad byl založen koncem 13. století, nejpravděpodobněji kolem roku 1294. Za jeho zakladatele byl často považován pražský biskup Tobiáš z Benešova, rádce krále Václava II. Benešovici sídlili na Konopišti jen do vymření rodu v roce 1327, kdy je vystřídali páni ze Šternberka, vládnoucí hradu až do roku 1590.

V roce 1467 hrad vlastnil Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, hlavní osobnost odbojné Jednoty zelenohorské proti králi Jiřímu z Poděbrad. Král později obléhal jejich nejvýznamnější pevnosti, nejdéle dokázalo vzdorovat právě Konopiště, jehož dlouhé osmnáctiměsíční obležení je raritou v dějinách našeho středověkého válečnictví. Silou se hrad dobýt přesto nepodařilo, jeho posádka se nakonec vzdala pro nedostatek potravin v prosinci 1468.

V roce 1603 koupila hrad rytířská rodina Hodějovských z Hodějova. Ti o něj přišli po Bílé hoře, v roce 1623 jej koupil Albrecht z Valdštejna. Poté hrad drželi Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další. V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d'Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Po první světové válce byl na základě zvláštního zákona z roku 1921 zkonfiskován majetek Habsburků a zámek i s parkem připadl československému státu. Následně byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za druhé světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS. Po osvobození v roce 1945 bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti.