Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023

Statek Arabelly a Oskara Klingerových

Stručné info


Od 1883 zde Franz Simon postupně vybudoval průmyslovou cihelnu, šamotku a keramičku. Rodina Simonů zde sídlila už od roku 1798. Komín cihelny měřil 20 m. Simon areál průběžně rozšiřoval a modernizoval, v roce 1886 tu uvedl do provozu vodní mlýn s malou vodní turbínou, která poháněla cihlářské stroje, ale i máselnici nebo krouhačku řepy spolu s řepní pračkou a drtičkou. V roce 1888 tu nechal postavit keramickou pec s 30 m vysokým komínem a v roce 1894 průmyslový závod rozšířil ještě o čtrnáctikomorovou kruhovou pec Hoffmannovy soustavy s komínem o výšce 35 metrů. O konci cihelny se zmiňuje místní obecní kronika, která jej datuje do roku 1916. Statek dlouhá léta fungoval i jako rychta.

V roce 1935 statek s pozemky o rozloze 220 ha koupili manželé Klingerovi, textilní továrníci z Nového Města pod Smrkem, kteří o svou továrnu, z důvodů Velké hospodářské krize, v podstatě přišli. Statek koupili od svého švagra Edmunda Klingera, jenž statek převzal v roce 1911 od svého strýce France Simona. 

Zde Klingerovi žili jako statkáři a věnovali se svému koníčku, jímž byly túry do Jizerských hor. Arabella se kromě toho amatérsky zabývala výtvarnou tvorbou. 

Manželé Klingerovi byli vysídleni již v červnu roku 1945. Usadili se v Porýní v německé obci Kobern-Gondorf, kde žili až do smrti a kde jsou také oba pochováni. Následuje příběh, který je společný pro mnoho dalších objektů, zde je ukázkově zdokumentován. Už v červenci statek nesl známky rabování a postupně z něj mizela vzácná umělecká díla. Bývalý byt Klingerových sestával z dvanácti zařízených pokojů, kuchyně a dvou koupelen. V lednu 1946 v něm již svévolně bydlel hospodářský správce Václav Černý s rodinou, aniž by byl pořízen soupis původního inventáře. Černí byli vystěhování a byt byl zapečetěn. Když se v roce 1948 jel inventář zpracovat, zjistilo se, že místnosti byly od té doby minimálně sedmnáctkrát otevřeny. Jakmile Černý odešel, začalo rabování v pravém slova smyslu. K odvozu vytříděného došlo až na začátku roku 1950. Zaměstnanec Národního památkového fondu Čacký si tehdy například stěžoval, že chce pro svou dceru pseudoempirový stolek s malováním a byl proti jeho odvozu na Sychrov. Zbývající inventář byl uložen např. na zámku Sychrov, na zámku Ratibořice, v Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, ve Společnosti přátel SSSR, v Archivu Národního technického muzea, v Severočeském muzeu v Liberci nebo v Moravské galerii v Brně. Statek po roce 1945 sloužil JZD a posléze státnímu statku. 

Hospodářský dvůr s architektonicky zajímavou budovou čp. 1 a starým mlýnem stojí i v roce 2024, i když vše dlouhodobě chátrá bez většího využití. Obec s mimořádně osvíceným starostou se dlouhé roky snažila získat statek od soukromého majitele a podařilo se jí to až před pár měsíci. Areál má teď reálnou šanci na záchranu a nalezení nového využití. Novinky na webu jednicka.info

Adresa
Kunratice 1, 464 01 Kunratice
Rok stavby
Galerie
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Statek Arabelly a Oskara Klingerových (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.7.2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Rodina Klinger (Vlastník) Rodina Klinger - Vlastník

Časová osa

2024
Hospodářský dvůr s architektonicky zajímavou budovou čp. 1 a starým mlýnem stojí i v roce 2024, i když vše chátrá bez většího využití. [1] Obec s mimořádně osvíceným starostou se dlouhé roky snažila získat statek od soukromého majitele a podařilo se jí to až před pár měsíci. Areál má teď reálnou šanci na záchranu a nalezení nového využití. [4]
1945
Manželé Klingerovi byli vysídleni již v červnu roku 1945. Usadili se v Porýní v německé obci Kobern-Gondorf, kde žili až do smrti a kde jsou také oba pochováni. Už v červenci statek nesl známky rabování a postupně z něj mizela vzácná umělecká díla. Bývalý byt Klingerových sestával z dvanácti zařízených pokojů, kuchyně a dvou koupelen. V lednu 1946 v něm již svévolně bydlel hospodářský správce Václav Černý s rodinou, aniž by byl pořízen soupis původního inventáře. Černí byli vystěhování a byt byl zapečetěn. Když se v roce 1948 jel inventář zpracovat, zjistilo se, že místnosti byly od té doby minimálně sedmnáctkrát otevřeny. Jakmile Černý odešel, začalo rabování v pravém slova smyslu. K odvozu vytříděného došlo až na začátku roku 1950. Zaměstnanec Národního památkového fondu Čacký si tehdy například stěžoval, že chce pro svou dceru pseudoempirový stolek s malováním a byl proti jeho odvozu na Sychrov. Zbývající inventář byl uložen např. na zámku Sychrov, na zámku Ratibořice, v Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, ve Společnosti přátel SSSR, v Archivu Národního technického muzea, v Severočeském muzeu v Liberci nebo v Moravské galerii v Brně. [3] Statek sloužil JZD a posléze státnímu statku. [4]
1935
V roce 1935 statek s pozemky o rozloze 220 ha koupili manželé Klingerovi, textilní továrníci z Nového Města pod Smrkem, kteří o svou továrnu, z důvodů Velké hospodářské krize, v podstatě přišli. Zde žili jako statkáři a věnovali se svému koníčku, jímž byly túry do Jizerských hor. Arabella se kromě toho amatérsky zabývala výtvarnou tvorbou. Malovala akvarely i oleje, kreslila, vytvářela ex libris pro své přátele a příbuzné, vystřihovala siluety a v pozdější době si osvojila i techniku suché jehly a leptu. Poté, co jí manžel daroval lis, mohla vyrábět i grafické listy větších rozměrů. [3] Statek koupili od svého švagra Edmunda Klingera, jenž statek převzal v roce 1911 od svého strýce France Simona, jehož rodina zde sídlila od roku 1798. [4]
1916
O konci cihelny se zmiňuje místní obecní kronika, která jej datuje do roku 1916. Statek dlouhá léta fungoval i jako rychta. [4]
1894
V roce 1894 se průmyslový závod rozšířil ještě o čtrnáctikomorovou kruhovou pec Hoffmannovy soustavy. Pec měla komín o výšce 35 metrů. [1]
1888
V roce 1888 zde byl navržen objekt s keramickou pecí se samostatným, 30 m vysokým komínem, strojovnou s parním strojem a skladem. [1]
1883
Cihelna z roku 1883 se nacházela v samém středu obce za hospodářským dvorem čp. 1, který patřil Franzi Simonovi. Komín cihelny měřil 20 m, kromě pece zde stály i dvě sušicí kůlny. V areálu hospodářského dvora se nachází bývalý mlýn, v němž v roce 1886 Simon uvedl do provozu malou vodní turbínu typu Girard, která poháněla cihlářské stroje. [1] Sloužila k pohonu i dalších zdejších hospodářských strojů a zařízení, mezi než se řadila máselnice, krouhačka řepy spolu s řepní pračkou a drtičkou. [2]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

28. 5. 2024

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]
cs.wikipedia.org [2]
udu.cas.cz [3]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.