Statek Arabelly a Oskara Klingerových
Od 1883 zde Franz Simon postupně vybudoval průmyslovou cihelnu, šamotku a keramičku. Rodina Simonů zde sídlila už od roku 1798. Komín cihelny měřil 20 m. Simon areál průběžně rozšiřoval a modernizoval, v roce 1886 tu uvedl do provozu vodní mlýn s malou vodní turbínou, která poháněla cihlářské stroje, ale i máselnici nebo krouhačku řepy spolu s řepní pračkou a drtičkou. V roce 1888 tu nechal postavit keramickou pec s 30 m vysokým komínem a v roce 1894 průmyslový závod rozšířil ještě o čtrnáctikomorovou kruhovou pec Hoffmannovy soustavy s komínem o výšce 35 metrů. O konci cihelny se zmiňuje místní obecní kronika, která jej datuje do roku 1916. Statek dlouhá léta fungoval i jako rychta.
V roce 1935 statek s pozemky o rozloze 220 ha koupili manželé Klingerovi, textilní továrníci z Nového Města pod Smrkem, kteří o svou továrnu, z důvodů Velké hospodářské krize, v podstatě přišli. Statek koupili od svého švagra Edmunda Klingera, jenž statek převzal v roce 1911 od svého strýce France Simona.
Zde Klingerovi žili jako statkáři a věnovali se svému koníčku, jímž byly túry do Jizerských hor. Arabella se kromě toho amatérsky zabývala výtvarnou tvorbou.
Manželé Klingerovi byli vysídleni již v červnu roku 1945. Usadili se v Porýní v německé obci Kobern-Gondorf, kde žili až do smrti a kde jsou také oba pochováni. Následuje příběh, který je společný pro mnoho dalších objektů, zde je ukázkově zdokumentován. Už v červenci statek nesl známky rabování a postupně z něj mizela vzácná umělecká díla. Bývalý byt Klingerových sestával z dvanácti zařízených pokojů, kuchyně a dvou koupelen. V lednu 1946 v něm již svévolně bydlel hospodářský správce Václav Černý s rodinou, aniž by byl pořízen soupis původního inventáře. Černí byli vystěhování a byt byl zapečetěn. Když se v roce 1948 jel inventář zpracovat, zjistilo se, že místnosti byly od té doby minimálně sedmnáctkrát otevřeny. Jakmile Černý odešel, začalo rabování v pravém slova smyslu. K odvozu vytříděného došlo až na začátku roku 1950. Zaměstnanec Národního památkového fondu Čacký si tehdy například stěžoval, že chce pro svou dceru pseudoempirový stolek s malováním a byl proti jeho odvozu na Sychrov. Zbývající inventář byl uložen např. na zámku Sychrov, na zámku Ratibořice, v Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, ve Společnosti přátel SSSR, v Archivu Národního technického muzea, v Severočeském muzeu v Liberci nebo v Moravské galerii v Brně. Statek po roce 1945 sloužil JZD a posléze státnímu statku.
Hospodářský dvůr s architektonicky zajímavou budovou čp. 1 a starým mlýnem stojí i v roce 2024, i když vše dlouhodobě chátrá bez většího využití. Obec s mimořádně osvíceným starostou se dlouhé roky snažila získat statek od soukromého majitele a podařilo se jí to až před pár měsíci. Areál má teď reálnou šanci na záchranu a nalezení nového využití. Novinky na webu jednicka.info