Zámek Brtnice

Brtnický hrad zakládá přibližně v roce 1436 Zdeněk z Valdštejna. Další pán na Brtnici se jmenoval Hynek, který postupně přikupoval okolní vesnice, a tak zvětšoval svoje panství. Přestavby hradu na zámek byly započaty již Hynkovým otcem Zdeňkem. Hynek společně se svojí manželkou Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu a Jevišovic přestavby dokončil snad roku 1593. Na třetím nádvoří se od této doby nachází renesanční arkády, které jsou dílem italského architekta Baltazara Maggi de Ronio. Posledním Valdštejnem na Brtnici byl Hynkův synovec Zdeněk. V době vypuknutí stavovského povstání stál Zdeněk Brtnický z Valdštejna na straně povstalců, což se mu stalo osudným. Roku 1621 byl zatčen a uvězněn, jeho statky mu byly zabaveny. 

Zkonfiskované panství bylo ohodnoceno na 110 000 zlatých moravských. Císař Ferdinand II. jej odprodal svému plukovníkovi Rombaldu XIII. hraběti de Collalto et San Salvatore coby náhradu za jeho vojenské služby. Tak se na Brtnici dostal v historii druhý a zároveň poslední šlechtický rod v historii. Barokní přestavba zámku, snad z let 1650 – 1655, proběhla v době Rombaldova syna Claudia. Nasvědčuje o tom i nápis nad římsou bosovaného portálu východního paláce na třetím nádvoří. V roce 1817 byl u zámku založen park v anglickém stylu a byl v něm postaven Dianin chrámek.

Po 2 sv. válce byl collaltovský velkostatek včetně zámku vyvlastněn na základě Benešových dekretů a dosavadní majitel Oktavián z Collalta a San Salvatore se odstěhoval v roce 1947 s rodinou do Itálie. Pro celý rozsáhlý objekt se však nenašlo vhodné využití, a tak sloužil jako depozitní prostory, sklady a byty a postupně chátral. V posledních letech totalitní éry byl zámek převeden na Stavební bytové družstvo Svébyt. Jeho tehdejší předseda Oleg Rybnikář po revoluci postupně zámek převedl na několik společností, v nichž byl statutárním zástupcem. Stavebním bytové družstvo Svébyt v likvidaci se začalo s Olegem Rybnikářem soudit. Zámek po roce 1989 chátral řadu let kvůli nedořešeným majetkovým sporům. 

Od roku 2008 probíhá postupně oprava zámku za podpory Ministerstva kultury ČR a Města Brtnice. Zámek si okolo roku 2011 pronajala společnost Opus Moraviae. Tu založili lidé z třebíčské firmy Archatt Památky, která se dlouhodobě věnuje rekonstrukcím památkově chráněných objektů. Jsou to lidé, kteří dělají kolem památek celý život a kvůli zámku založili společnost Opus Moraviae. Starají se o údržbu zámku a platí kastelána. Ten za rok udělal tolik práce, jako se na zámku udělalo za desetiletí. V červnu 2011 otevřel kastelán Tomáš Hartman s pomocníky v zámku pro veřejnost prohlídkovou trasu. Má hlavní podíl na opravách propadlých střech, stropů a podlah. 1. března 2012 soud rozhodl, že zámek patří Nadaci Svébyt, vedené Olegem Rybnikářem. Do té doby bylo vlastnictví zámku přiřčeno Stavebnímu bytovému družstvu Svébyt v likvidaci. Od něj měla zámek pronajatá společnost Opus Moraviae, jež se v rámci možností snažila zámek udržovat. Likvidátor stavebního družstva Svébyt v likvidaci Tomáš Zachat podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Spory se tak protáhnou na neurčito.

Přibližně od roku 2021 je zámek nabízen na prodej za 60 mil. Kč. Na zámku pokračují kulturní akce a archeologové zde zahajují průzkum. V minulém desetiletí postupně zámek získal většinu nových střech, jejichž opravu zařídila tamní radnice a tehdejší dočasní pronájemci – obecně prospěšné společnosti Opus Moraviae a Zámek Brtnice. Od roku 2017 pod taktovkou Spolku Svébyt Brtnice, který je po ukončení majetkových sporů současným vlastníkem zámku, jsou postupně nově osazována okna na jižním nádvoří. Podle památkářů je ale třeba řešit statiku, střechy, odvody dešťové vody. Ale protože nemají stavebně historické průzkumy, tak neví, co se na zámku děje, a nemají se od čeho odrazit.

Majitel zámku je spolek Svébyt Brtnice, jehož jediným předsedou a členem je pražský architekt Oleg Rybnikář. Kulturní akce zde pořádá spolek Zámek Brtnice, jehož předsedou je Eduardo García Salas, v Česku usazený španělský houslista a muzikolog. Kulturní akce navštěvují i potomci původní majitelů Collaltů, i princezna Isabella de Croy-Collalto s jejími sestrami Giulianou a Mariou Trinidad.