Hrad Zvíkov (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 27.6.2015

Hrad Zvíkov

Stručné info

Královský raně gotický hrad založil ve 13. století Přemysl Otakar I. Poté jej vlastnili Rožmberkové. Husité v roce 1429 hrad oblehli. V okolí hradu se dochovaly stopy obléhacích prací a na hradě samotném sbírka dělostřeleckých kamenných koulí. Poté hrad vlastnili Švamberkové, kteří zahájili po polovině 16. století renesanční úpravy hradu. Petr II. ze Švamberka se zúčastnil stavovského povstání. Posádka Zvíkova se po porážce stavů odmítla vzdát a pokračovala ve vzdoru až do roku 1622, kdy byl hrad obležen, dobyt a vyrabován. Ve stejném roce se novým majitelem hradu stal Jan Oldřich z Eggenberka. Nechal hrad sice opravit, ale už zde nesídlil a začal ho využívat především k vojenským a hospodářským účelům.

V roce 1719 hrad získali Schwarzenbergové, kteří však sídlili na sousedním Orlíku, a Zvíkov tak přestal být správním střediskem panství. V roce 1751 velkou část hradu zničil velký požár, a přestože byl ještě alespoň částečně udržován, postupně se měnil ve zříceninu. Celkové chátrání zastavil až Karel III. ze Schwarzenbergu v letech 1840–1844, ale k razantnějším stavebním zásahům přistoupil až po roce 1880. Rodu Schwarzenbergů Zvíkov patřil až do roku 1948, kdy jim byl zabaven a od roku 1950 se stal státním hradem.

Po roce 1989 je přístupný královský palác s Hlízovou věží, zbrojnice, sklepy, jídelna nebo erbovní síň s rytířským sálem. Nejcennější částí hradu je pak kaple sv. Václava. Během prohlídky uvidíte model celého hradu, transfery renesančních maleb, historický nábytek nebo oltář přenesený z bývalého kostela sv. Mikuláše v Podhradí.

🏛️ Kulturní památka 📢 Prohlídky
Adresa
Zvíkovské Podhradí 1, 39701 Zvíkovské Podhradí
Kulturní památka
11761/3-2840
Rok stavby
1234
Galerie
Hrad Zvíkov (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 27.6.2015
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

1840
Celkové chátrání zastavil až Karel III. ze Schwarzenbergu v letech 1840–1844, ale k razantnějším stavebním zásahům přistoupil až po roce 1880. Rodu Schwarzenbergů Zvíkov patřil až do roku 1948, kdy jim byl zabaven a od roku 1950 se stal státním hradem. [1]
1751
V roce 1751 velkou část hradu zničil velký požár, a přestože byl ještě alespoň částečně udržován, postupně se měnil ve zříceninu. [1]
1719
V roce 1719 hrad získali Schwarzenbergové, kteří však sídlili na sousedním Orlíku, a Zvíkov tak přestal být správním střediskem panství. [1]
1550
Švamberkové zahájili po polovině 16. století renesanční úpravy hradu. V roce 1574 Zvíkov od královské komory koupil Kryštof II. ze Švamberka, a získal ho tak do dědičného držení svého rodu. Petr II. se zúčastnil stavovského povstání. Posádka Zvíkova se po porážce stavů odmítla vzdát a pokračovala ve vzdoru až do roku 1622, kdy byl hrad obležen, dobyt a vyrabován. Ve stejném roce se novým majitelem hradu stal Jan Oldřich z Eggenberka. Nechal hrad sice opravit, ale už zde nesídlil a začal ho využívat především k vojenským a hospodářským účelům. [1]
1431
V roce 1431 hrad získali Rožmberkové, kteří nechali na základě padělané listiny výrazně vylepšit systém opevnění. Jindřich V. z Rožmberka v roce 1473 přenechal Zvíkov svému strýci Bohuslavu Krušinovi ze Švamberka. [1]
1429
Husité v roce 1429 a hrad oblehli. V okolí hradu se dochovaly stopy obléhacích prací a na hradě samotném sbírka dělostřeleckých kamenných koulí. [1]
1307
Král Rudolf Habsburský hrad roku 1307 zastavil Rožmberkům. V zástavním držení Rožmberků hrad zůstal až do roku 1335, kdy ho ze zástavy vykoupil král Karel IV. Ve svém plánovaném zákoníku Majestas Carolina zařadil Zvíkov mezi nezcizitelné hrady, tj. takové, které by král nemohl zastavit. [1]
1234
Ostrožna byla osídlená již v pravěku, kdy zde stávalo hradiště Zvíkov, za jehož pozůstatky jsou považovány valy a příkopy v předpolí hradu. Hrad byl založen na sklonku vlády krále Přemysl Otakara I., který zemřel v roce 1230. První písemná zmínka však pochází až z roku 1234. Král Václav I. rozšířil hradní jádro o dvě palácová křídla a v roce 1249 zde věznil svého syna Přemysla a příslušníky šlechty včetně pražského biskupa Mikuláše, kteří se podíleli na kralevicově vzpouře. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.