Zámek Přílepy

První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1569. V této době to byla zřejmě jen prostá obytná renesanční budova při dvoře. Držitelé Přílep se rychle střídali. V roce 1604 statek získala Lukrecie Nekešová, která se později provdala za Albrechta z Valdštejna. Poté se majitelé znovu střídali. 

Do stavebního vývoje zámku význačně zasáhli v roce 1885 Karel Maxmilián Seilern a jeho syn Julius, kteří v tomto roce nechali přestavět zámek pseudorenesančně do dnešní podoby. Autorem plánů přestavby byl holešovský stavitel Antonín Fischer. 

Juliovi Seilernovi zůstal přílepský zámek i po I. pozemkové reformě, zatímco dosud hlavní sídelní zámek v Žeranovicích byl spolu s dvorem od velkostatku oddělen a odprodán. Přílepy se tak staly hlavním sídlem Julia Seilerna a jeho manželky.

Zámek byl po roce 1945 zkonfiskován vdově po Juliu Seilernovi Terezii, která bydlela na zámku až do roku 1948. V zámku byl po roce 1945 umístěn domov učňů a promítalo se zde kino. Po roce 1955 byl zámek využit pro zřízení gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Holešově. Pro nové využití byly upraveny interiéry budovy, vnější vzhled se příliš nezměnil.

V polovině 90. let bylo toto oddělení zrušeno a zámek přešel do majetku obce. Ta pro objekt zatím nemá využití, takže zámek je prázdný, park je přístupný veřejnosti.