Vila Marie

Měšťan Eduard T. Bittner nechal v roce 1884 nad jižním svahem na okraji tehdy periferních Vinohrad postavit novorenesanční vilu podle plánů městského stavitele Jana Troníčka. V roce 1898 vilu koupila vdova po inženýrovi Briskerovi, která část domu pronajímala, například smíchovskému továrníkovi Nebrichovi. Ten vešel ve známost tím, že na zahradě choval trojici vlčáků Leoparda, Pardála a Hyenu. Výhružně pojmenovaná smečka za nocí podnikala loupežné výpravy do okolních hospodářství, kde rdousila králíky a slepice.

V roce 1918 vilu koupil továrník Jindřich Waldes, úspěšný majitel vršovického podniku Koh-i-noor, který vlastnil už předtím kousek odtud jinou vilu s velkou zahradou v Americké ulici čp. 44, kde roku 1923 vybudoval i obrazárnu pro svou slavnou sbírku obrazů. Na pozemcích kolem vily Marie chtěl Waldes za první republiky zřídit slepičí farmu, stihl postavit i část potřebného vybavení, jenže záměr mu úřady kvůli nesouhlasu lidí v okolí nepovolily. Vilu u obrazárny zničila bomba při americkém náletu 14. února 1945, torzo obrazárny muselo poté ustoupit novým činžovním domům developera Orco.

Židovský původ odsoudil Jindřicha Waldese k tomu, že mu byl německými okupanty zabaven majetek. Z Vily Marie se tak za války stalo sídlo Hitlerjugend, a řečeno s nadsázkou, práce s mládeží se zde udržela i v mírových časech. Už v září 1945 se do budovy nastěhovala Národní škola pro slabozraké děti, která na stejném místě vydržela témeř půl století. Později část zahrady využívala také mateřská škola.

Po roce 1989 vilu i s pozemky zrestituovala trojice Waldesových dědiců, všichni žijící v New Yorku. Potomci nemovitost obratem prodali, lukrativní pozemek v širším centru Prahy lákal developery, což stoleté vile nakonec zlomilo vaz.

Developerům se podařilo - údajně vinou nejednoznačné klasifikace zeleně v okolí vily Marie - získat od pražského magistrátu územní rozhodnutí k projektu, podle něhož měly být v areálu postaveny čtyři čtyřpodlažní bytové domy a podzemní garáže, aniž by zmizela stará vila. V noci 11. listopadu 2004 zničil tři přízemní místnosti opuštěné a zvolna chátrající vily Marie požár založený podle hasičů zřejmě bezdomovci či feťáky, kteří se v ní scházeli. 

V roce 2005 hořelo ve vile Marii znovu. Prokazatelně založený a rychle se šířící požár tentokrát zcela zničil střechu a krovy. I po tomto ohni však památkáři považovali budovu dál za rekonstruovatelnou. Vzápětí podanou žádost majitele o demolici proto památkáři jednoznačně zamítli. V roce 2006 byla vila zbourána (bez souhlasu úřadů). Vyšetřování šlo do ztracena, byla udělena jen symbolická pokuta podle tehdy platných předpisů.

V roce 2025 je již případ demolice památkově chráněné vily promlčen. Vedle stojící moderní vilu si nechal postavit podnikatel a uhlobaron Pavel Tykač, který ji využívá jako sídlo firmy a k bydlení.