Zámek Libochovice

Prvním panským sídlem v Libochovicích bývala tvrz připomínaná poprvé v roce 1335, kdy král Jan Lucemburský prodal hrad Hazmburk s městečkem Libochovice, tamní tvrzí a vesnicemi rodu z Hazmburka.

Roku 1558 Kryštof Zajíc z Hazmburka prodal hazmburské panství Janu Popelovi z Lobkovic. Nový majitel v letech 1560–1564 pověřil mistra Jakuba stavbou nového zámku v renesančním slohu.

V roce 1613 se majitelem stal rod ze Šternberka. Adam ze Šternberka během stavovského povstání v letech 1618–1620 odjel ze země a jeho majetek zabraly stavy. V říjnu roku 1620 se na zámek před vzbouřenými sedláky uchýlil Jan Adam Nostic. Po potlačení povstání se Adam ze Šternberka na své statky vrátil. Roku 1676 libochovické panství prodali knížeti Gundakarovi z Ditrichštejna. V roce 1676 městečko postihl požár, při kterém byl poškozen i zámek. Gundakar z Ditrichštejna proto v letech 1682–1690 najal stavitele Antonia della Portu, aby vystavěl nový zámek. Stavba měla být hotova během tří let, ale kvůli nedostatku peněz se protáhla. Ditrichštejnům zámek zůstal až do vymření rodu. Posledním mužským příslušníkem byl Josef z Ditrichštejna, jehož dcera Terezie se v roce 1849 provdala za Jana Bedřicha z Herbersteinu a Herbersteinům zámek zůstal až do roku 1945.

V roce 1947 v zámku zřídilo libochovické Křenkovo vlastivědné muzeum pamětní světnici Jana Evangelisty Purkyněho (1787–1869), který se na zámku jako syn panského obročního narodil. Další významnou osobností spojenou se zámkem byl v devatenáctém století spisovatel František Turinský (1797–1852).