Wölfelova / Weinmannova vila

V roce 1895 zde byla postavena vila ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu Alexandera von Wolfela (1840-1899). Po 4 letech ale Alexander von Wolfel bohužel umírá. Po jeho smrti vilu koupila rodina uhelného magnáta Hanse Weinmanna. V roce 1926 ji Hans Weinmann nechal zásadně přestavět.

V letech 1929 až 1930 si pro sebe rodina Weinmann postavila vilu v ulici Churchillově čp. 1974. I po přestěhovaní do nového ale dál tuto vilu vlastnili.

Koncem roku 1938 rodina emigrovala do USA. Průmyslový majetek odkoupila pod cenou živnostenská banka. Umělecké sbírky Weinmannů zůstaly uloženy v Ústí nad Labem ve vilách a bankovních sejfech a byly k nim pořízeny seznamy. Rodinné vily zkonfiskovali nacisté. V roce 1940 byly umělecké sbírky rodiny Weinmann z Ústí odvezeny do Berlína, kde se prodali v aukci. Město Ústí nad Labem v ní v srpnu 1941 zakoupilo několik obrazů.

Na základě konfiskačního zákona z roku 1945 byl Weinmannův majetek po válce zkonfiskován bez náhrady jako majetek německých občanů. Hans Weinmann v emigraci změnil své příjmení na Wyman a v USA koupil společnost Pantasote na výrobu umělé kůže.

Vila byla nejdříve po 2. sv. válce změněna na činžovní dům se sedmi byty. Později získala objekt Spolchemie a v sedmdesátých letech si uvnitř zřídily školící středisko Pozemní stavby. Dům prošel kompletní rekonstrukcí, včetně náročného statického zajištění.

Po roce 1989 Pozemní stavby objekt prodali v dražbě. Koupila ho Ústečanka Ivana Mihačová. „Vydražilo jsem ho pro firmu otce. Nikdy jsem od toho neměla ani klíče. Nevím, co s tím bude. Otcova firma PF 2000 šla do konkurzu a otec zemřel,“ komentovala svůj vztah k domu. Počátkem devadesátých let vila fungovala jako honosné kasino. Pak se střídali nájemci.

Nakonec zůstal dům prázdný a postupně byl vyrabován. Zloději dokonce vytrhali některé traverzy z podlah, takže se některé podlahy zřítily. Od roku 2019 má vila nové majitele, ten ji zatím zabezpečil, vyklidil a vyčistil zahradu. Na plánu je rekonstrukce střechy a dalších částí.