Klášter františkánů Hejnice

Poutní místo v Hejnicích vzniklo již ve 14. století; první písemná zmínka o kostele pochází z roku 1364. V 1558 prodal císař Ferdinand I. panství rodu Redernů, kteří kostel uzavřeli a změnili na protestantský. Stavba chátrala a vyhořela, soška Panny Marie byla zachráněna a převezena na liberecký zámek. Obrat nastal po roce 1622, kdy panství získal Albrecht z Valdštejna a kostel znovu otevřel. Po jeho zavraždění (1634) přešlo panství roku 1636 na Gallasovy. Hrabě František Ferdinand z Gallasu založil v roce 1692 klášter františkánů, postavený v letech 1692–1696 podle návrhu architekta Marco Antonia Canevalleho. Hejnice se staly významným poutním místem s až 80 000 poutníky ročně. Roku 1698 byla vybudována rodinná hrobka Gallasů.

Období 1945–1989

Roku 1950 byl klášter zrušen a sloužil jako internační zařízení pro mužské duchovní. V 50. a 60. letech zde bydlely řeholní sestry pracující v místní porcelánce a textilce. V 70. letech 20. století se klášter proměnil v ruinu a do kostela zatékalo.

Po roce 1989

Po roce 1990 zahájil nový farář Miloš Raban celkovou rekonstrukci kláštera, který byl přeměněn na Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Dne 5. ledna 2001 objekt znovu požehnal apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa.

---

V kostele se nachází pět metrů vysoký a tři metry široký impozantní lustr, který v roce 2026 zamířil na generální obnovu do sklářské firmy Preciosa Lighting. Zadavatelem výroby lustru byl Josef Riedel, sklářský král Jizerských hor, který se rozhodl lustr pro hejnický kostel pořídit. V roce 1853 jej vyrobila v Kamenickém Šenově firma Josefa Hölzla. Jaké k tomu měl Riedel důvody? V Hejnicích v kostele byl pokřtěn a v té době bylo běžné, že se lidé, kteří přišli k majetku, respektive se vypracovali, nějakým způsobem revanšovali místům, odkud pocházeli. Byli donátory. V průběhu času jej třikrát čistili, poprvé v roce 1909. Za Wilhelma Riedla byl lustr nejen čištěn, ale v letech 1922 a 1923 i elektrifikován.