U Černého koníčka

Rod Schwarzenbergové - Vlastník

Do 17. století, a dost možná ještě o století hlouběji, spadají počátky zájezdního hostince „U černého koníčka“. Někdy před rokem 1565 tady vyrostl menší hospodářský dvůr, v němž byla později otevřena hospoda. Snad ji zřídil městský radní a kronikář Zikmund Karel Fischer z Benešova a Fischbachu; přinejmenším v roce 1685, když dvůr prodával, už zde hospoda fungovala. Říkalo se jí „Na posledním groši“, ale časem se ujal název „U černého koníčka“, snad proto, že hostinský měl povinnost v případě potřeby ustájit vojenské koně. O hosty jistě neměl nouzi, vždyť tudy projížděli formani od Trhových Svinů, Nových Hradů a částečně od Vídně, a pokud nestihli dorazit před večerním uzavřením městských bran, nezbývalo jim než přenocovat zde. Velké neštěstí postihlo celý dům roku 1846, kdy vyhořel a musel být postaven znovu. Ještě po řadu let pak městem kolovala jakási anekdota: „Hostinec U černého koníčka památný jest tím, že stavitel, když byl dům hotov, zpozoroval, že zapomněl na schody. Proto vylezali obyvatelé do I. patra nejprvé po řebříku, potom vystavěny na dvoře schody dřevěné s pavlačí.“ Od roku 1869 patřila budova knížeti Schwarzenbergovi, který provedl celkovou přestavbu a hostinec přesunul v roce 1914 do nových prostor. Čepovalo se tu pivo ze schwarzenberských pivovarů v Třeboni a Protivíně. Tradiční dobré „protivínské“ tu šenkují i v roce 2026. [1]