První zmínky o tomto místě jsou už z roku 1542. V roce 1915 tento velkostatek kupuje Emanuel Maceška, úspěšný podnikatel a uzenář z Prahy. Votice si brzy velmi oblíbil a snažil se napomoci i jejich celkovému rozvoji. Bohužel přišel rok 1948, areál získal Státní statek a celý ho zdevastoval.
Po revoluci dostali potomci Emanuela Macešky zbídačený areál zpět. Nějaký čas tu v části areálu například v nájmu fungovala oblíbená čarodějnická restaurace. Prostory areálu jsou na internetu nabízeny k pronájmu.
Maceškův palác na Vinohradech, který rodina také dostala zpět, nyní pulzuje životem a funguje zde například ROYAL Theatre & Club Chic. Snad se i zde podaří oživení.
Na západní straně dvora je budova čp. 17, původně obytné křídlo sídla, na severní straně hospodářská budova, přestavěná na pivovar. Východní průčelí dvora je tvořeno hospodářskou stavbou s novodobými úpravami. Jižní stranu uzavírají stavení dnešních dílen. Západní průčelí dvora v sousedství dílen tvoří velká budova špýcharu. Severně od špýcharu se nalézá dům čp. 18 s přilehlým podsklepeným pozemkem. Dům vystupuje výrazně do prostoru dvora, takže jej rozděluje prakticky na 2 části - severní a jižní.
Pivovar je delší dobu zbaven veškeré technologie. Přilehlá sušárna brambor je ještě vybavena zbytky zařízení, ale je v dezolátním stavu (propadlé střechy). Jedna budova je využita jako prodejna nábytku. V areálu byla ještě nedavno pěkně selsky zařízená čarodějnická restaurace, ta je už taky mimo provoz. Prostory jsou na webu společnosti rodiny Maceškových nabízeny k pronájmu. [2]
4/2013
Areál je stále ve zhoršujícím se stavu, opravena a využívána je pouze sýpka v hospodářském dvoře, dříve částečně využíván byl také dům čp.18, ale ten opět nemá odpovídající využití a jeho stav se tak bude pravděpodobně opět zhoršovat, vlastní budova zámku je zajištěna položením nové střešní krytiny, ale další potřebné úpravy zde nepokračují, další části, zejména hospodářské stavení s chlévy a budova pivovaru jsou ve špatném stavebním stavu, některá místa jsou již zcela zdevastována. [1]
1992
Areál byl po revoluci vrácen potomkovi Emanuela Macešky. Rodině byl vrácen i Maceškův palác v Praze.
Vařit se zde pivo přestalo roku 1955, ale ještě nějakou dobu fungovala sladovna a sušárna obilí.
1948
Za socialismu byl majetek rodině Macešků znárodněn a zdejší budovy areáu sloužily jako byty a skladiště. Po znárodnění patřil pivovar Středočeským pivovarům n.p. a další část areálu byla využíta Středočeským obchodem ovocem a zeleninou společně se Státním statkem.
1931
Emanuel Maceška se stal dokonce na několik let starostou města a zasloužil se mimo jiné o dokončení stavby vodovodu a vodojemu. Na jeho popud byly také pořádány votické výstavní trhy, na kterých se pravidelně scházelo až sto vystavovatelů.
1915
Zdejší velkostatek koupil úspěšný podnikatel a uzenář z Prahy Emanuel Maceška . Kvůli první světové válce zde založil vlastní chov vepřů. Votice si brzy velmi oblíbil a snažil se napomoci jejich celkovému rozvoji.
1746
Zámek vyhořel a nikdy už nebyl zcela obnoven. Panstvo se přestěhovalo do nového zámku a starý zámek sloužil k ubytování úředníků a jako pivovar, který před požárem stával ve dvoře. V části budovy byla až do 18. století šatlava.
1653
Na zámek byla tvrz přestavěna za hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby v roce 1653. Prameny uvádějí, že zámek tvořilo 25 pokojů, 13 komor, palác, 2 sklepy, 2 špižírny, "marštale" na 30 koní, kašna a pivovar, který zde také nechal tento hrabě vystavět.
1542
Další panské sídlo – tvrz, dnes zvaná „starý zámek“ – vzniklo jihozápadně od kostela v 15. století a poprvé bylo uváděno roku 1542. Byla to původně dvojkřídlá budova, opevněna valy a příkopem.
1318
Votice jsou poprvé připomínány v roce 1318 jako majetek Diviše, považovaného za zakladatele rodu Votických z Votic. Nejstarší votické panské sídlo stávalo pravděpodobně v místě zvaném „Na Hradčanech“, nedaleko kostela. Toto sídlo zaniklo nejpozději v 16. století a beze stop zmizelo.
Emanuel Maceška
