Zámek Kratochvíle
Vznik a renesanční rozkvět
Na místě dnešního zámku Kratochvíle stával původně hospodářský dvůr Leptáč, který Vilém z Rožmberka roku 1569 daroval svému regentovi Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde vybudoval nový dvůr s rozsáhlou loveckou oborou a roku 1579 jej Vilém z Rožmberka získal zpět výměnou za Sedlčany s deseti vesnicemi. V roce 1583 pověřil italského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna výstavbou nového loveckého zámku. Kratochvíle vznikla jako mimořádně promyšlený renesanční areál inspirovaný italskými vilami – obytná budova byla začleněna do pravidelné zahrady s vodním příkopem, vstupní věží, zahradním domkem a kostelem Narození Panny Marie. Celý areál byl dokončen v letech 1583–1589 a jeho interiéry získaly mimořádně bohatou malířskou a štukovou výzdobu od Georga Widmana a Antonia Melany. K nejcennějším prostorům patří Zlatý sál s pozoruhodnou figurální štukovou výzdobou a zlacenými prvky.
Od Rožmberků ke Schwarzenbergům
Po smrti Viléma z Rožmberka roku 1592 přešla Kratochvíle na Petra Voka, který zde v letech 1598–1599 pobýval se svým dvorem během morové epidemie v Českém Krumlově. V roce 1601 však kvůli finančním problémům prodal českokrumlovské panství včetně Kratochvíle císaři Rudolfu II. Roku 1622 získal panství Jan Oldřich z Eggenbergu a v roce 1719 přešlo do rukou Schwarzenbergů. Za jejich držení byla v letech 1762–1764 odstraněna původní renesanční střecha a nahrazena dnešní dvojitou mansardovou. Zámek postupně ztrácel svou původní reprezentační funkci a sloužil například jako úřednické byty, sirotčinec, archiv či muzeum. Po pozemkové reformě byl roku 1922 zestátněn, v letech 1926–1933 zde sídlilo Krajové zemědělské muzeum a za druhé světové války zde byly ukryty sbírky českobudějovického městského muzea.
Obnova ve 20. a 21. století
Od roku 1950 pečovala o Kratochvíli Národní kulturní komise a zámek byl zařazen mezi kulturní památky I. kategorie. Od 50. let probíhaly rozsáhlé stavební a restaurátorské práce, při nichž byly obnovovány štukové reliéfy, sgrafita a nástěnné malby a zároveň bylo provedeno statické zajištění objektu. V letech 1981–2006 sloužil zámek jako expozice českého animovaného filmu. Po jejím ukončení byl zahájen projekt Renesance renesance, jehož cílem bylo navrátit interiérům co nejautentičtější podobu z doby posledních Rožmberků. Projekt byl dokončen v roce 2011 při příležitosti 400. výročí úmrtí Petra Voka a vymření rodu Rožmberků. Kratochvíle tak dnes představuje mimořádně zachovaný renesanční zámecký areál, jehož architektura, zahrada i výzdoba tvoří jeden promyšlený celek.
Rod Schwarzenbergové
Rod Rožmberkové
Rod Eggenbergové
Národní památkový ústav