Dívčí lávky
Zde se nacházela bouda u Dívčích lávek. Zřídil ji Hrabě Harrach v 60. letech 19. století, kdy posloužila jako ubytovna dělníkům, kteří budovali jednu z prvních krkonošských turistických cest Labským dolem k Labské boudě.
Boudu potom obýval Kraus Tischler z Krausových Bud a následně vysloužilý fořt Antonín Sedláček. Malá bouda byla tehdy sroubena ze šestimetrových bloků dřeva. Sedláček se stal obětí velké povodně v roce 1897, jeho tělo bylo nalezeno až v Dolním Vrchlabí.
S narůstajícím turistickým ruchem bylo potřeba boudu zvětšit. Z malého objektu se stála hájovna, v níž se také vybíralo mýto za vstup do Labského dolu. Bouda byla postupně nákladem hraběcího harrachovského rodu přestavěna na hostinec s několika hostinskými pokoji.
Harrachův veškerý majetek ležící při státní hranici s Německem byl po vzniku Československa zestátněn. Jeden z českých nájemců byl i adoptivní syn paní Erlebachové z výše položené Erlebachovy Boudy František Kukačka-Erlebach. V lednu 1940 bouda vyhořela. I přes rychlou pomoc ze Špindlerova Mlýna se z inventáře boudy nepodařilo téměř nic zachránit.