Arnoldova vila (Exteriér), autor: arnoldovavila.cz

Arnoldova vila

Stručné info

Vlastní vila architekta a stavitele Josefa Arnolda vznikla roku 1862. Po Giskrově vile se stala druhým nejstarším domem v této oblasti. Písemné povolení bylo vydané 7. dubna 1862 a nejpozději do konce léta téhož roku byla stavba dokončena.

Roku 1909 dům koupili Cecílie a Kornelius Hože. Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová, byla sestrou Alfréda Löw-Beera, otce Grety Tugendhatové. Příslušníci jedné, rozvětvené rodiny Löw-Beerových, Tugendhatových a Hožových tak vlastnili a obývali v nejbližším okolí od počátku 20. století více nemovitostí a podíleli se tak do jisté míry na kultivaci této části města.

Krátce po vypuknutí války, v říjnu 1939, byla vila zabrána gestapem. Všichni členové rodiny byli zřejmě záhy odvlečeni do koncentračních táborů. Cecílie Hože zemřela ve věku 78 let 7. září 1942 v Terezíně. Její syn Max Hože i se ženou Bedřiškou zemřeli oba 17. listopadu 1942 neznámo kde. Po druhé sv. válce ve vile působila například školka.

Opuštěná zůstala vila od roku 2012, kdy byla mateřská škola uzavřena kvůli nevyhovujícím statickým a hygienickým podmínkám. Po roce 2019 získalo vilu do správy Muzeum města Brna, které ve spolupráci s městem začalo v roce 2021 s rekonstrukcí.

🏛️ Kulturní památka 📢 Prohlídky
Adresa
Drobného 299/26, 602 00 Brno - Černá Pole
Kulturní památka
1849994950
Rok stavby
1862
Galerie
Arnoldova vila (Exteriér), autor: arnoldovavila.cz
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Časová osa

2023
Pokračuje rekonstrukce, ve vile má vzniknout Centrum dialogu, věnující se architektuře a historii 19.–21. století. Má zde být stálá expozice o historii stavby a jejím staviteli Josefu Arnoldovi, infocentrum Brněnského architektonického manuálu, multifunkční sál, prostory pro workshopy a sympozia, co-workingové kanceláře pro kurátory výstav a organizátory akcí a kavárna. Revitalizována má být i zahrada, v níž má vzniknout průchod k sousední vile Löw-Beer. [1]
2021
Po roce 2019 získalo vilu do správy Muzeum města Brna, které ve spolupráci s městem pracovalo na přípravách rekonstrukce objektu. V listopadu 2021 byla podepsána smlouva se zhotovitelem rekonstrukce, náklady mají dosáhnout 148 milionů korun, z čehož 32,7 milionu korun mají poskytnout dotace z Fondů EHP a Norska a 5,8 milionu korun dotace ze státního rozpočtu. Rekonstrukce vily byla zahájena v prosinci 2021. [1]
2017
V letech 2017 a 2018, v rámci celorepublikového Dne architektury, uspořádalo Kulturní centrum Josefa Arnolda celodenní program pro veřejnost spojený s prohlídkami vily. Budova byla zpřístupněna také v rámci několika ročníků akce Open House Brno. [1]
2016
Roku 2016 vznikl v Brně spolek Kulturní centrum Josefa Arnolda, který se snažil o záchranu vily. Účelem spolku byla historická obnova objektu dle dobových plánů a vytvoření kulturního centra. Upravil také část zanedbané zahrady domu, která měla být dále využívána pro kulturní činnost. [1]
2012
V roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek ČR. Mateřská škola fungovala ve vile do srpna 2012, kdy byla kvůli nevyhovujícím podmínkám ve zchátralém domě přesunuta. Poté zůstala budova bez využití a město Brno, jako její majitel, plánovalo její rekonstrukci, na kterou shánělo finanční prostředky. [1]
2010
V roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou. [1]
1945
Po druhé světové válce (1946–1948) připadla vila pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna (v nájmu Státních lesů, n. p., ředitelství „Masarykův les“). V roce 1953 se stala majetkem Československého státu. V roce 1951 bylo rozhodnuto o úpravě vily pro potřeby mateřské školy. V letech 1973–1975 byl při ulici Drobného postaven družstevní bytový dům dvou stavebních bytových družstev, který má adresu Drobného 26a. Průjezd a průchod na pozemek k Arnoldově vile prochází přímo tímto domem. [1]
1939
Krátce po vypuknutí války, v říjnu 1939, byla vila zabrána gestapem. Všichni členové rodiny, židovského původu, byli zřejmě záhy odvlečeni do koncentračních táborů. Cecílie Hože zemřela ve věku 78 let 7. září 1942 v Terezíně. Její syn Max Hože i se ženou Bedřiškou zemřeli oba 17. listopadu 1942 neznámo kde. Pravděpodobně byli společně zplynováni v některém koncentračním táboře, neboť oba byli usnesením okresního civilního soudu pro Prahu-východ ze dne 18. června 1947 prohlášeni za mrtvé. [1]
1909
V březnu 1909 se stala majitelkou vily Cecílie Hože, manželka brněnského advokáta Kornelia Hože a teta Grety Tugendhatové. Období let 1909–1915 odpovídá také typ dekorativních litinových radiátorů, ale i výtvarné pojetí některých konstrukcí a detailů, jako např. schodišťového zábradlí, dřevěných ostění a obložení dveří, štukových dekorů na stropech, typů dlažeb apod. Většina z uvedených prvků je doposud zachována v autentickém stavu a jsou plně funkční (radiátory, jídelní výtah apod.). [1]
1896
Po 13 letech, 17. července 1896, prodala Charlotte Martini vilu Albertině Antonii Langer, jejíž jméno je však v kupní smlouvě uvedeno jako Lange. Při západním nároží v přízemí byla následně navržena obdélná přístavba s toaletou a z pokoje pro hosty a dvou komor v patře se staly jen dvě místnosti. To se v patře jihovýchodního průčelí projevilo prolomením dvou oken (oproti původnímu jednomu). [1]
1883
Manželé Arnoldovi vlastnili vilu téměř 21 let. Dle kupní smlouvy z 30. září 1883 „prodává Josef Arnold, stavitel v Brně a jeho žena Katharina Arnoldová, paní Charlotte Martini jim patřící vilu a zahradu na Hutterově 38“. [1]
1862
Roku 1862 si ji postavil významný brněnský stavitel a architekt Josef Arnold a je po Giskrově vile druhým nejstarším domem v této oblasti. Písemné povolení bylo vydané 7. dubna 1862 a nejpozději do konce léta téhož roku byla stavba dokončena. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dlažba Rako
wikipedia.org [1]
arnoldovavila.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.