V místech nynějšího zámku stávala renesanční tvrz, která byla v roce 1634 vypleněna Sasy a v letech 1639–1640 Švédy. V roce 1655 získal panství Červené Pečky s 29 vesnicemi Jan Bedřich z Trauttmansdorfu (1619–1696) a v sousedství či na místě zbytků tvrze dal postavit v letech 1660–1670 barokní zámek. Po jeho smrti zámek několikrát mění majitele. V roce 1794 se novým majitelem stal právník a zemský prokurátor Leopold Hrubý ze Schwanenheimu. Tak se panství se zámkem dostalo do majetku rodu, který byl v roce 1814 povýšen do panského stavu s predikátem „z Jelení“ a kterému panství patřilo až do 1. poloviny 20. století. Za Leopolda Hrubého byl také koncem 17. století založen zámecký park, původně jako francouzský. Nedaleko Peček buduje rodinnou hrobku. V roce 1860 dědí panství jeho syn Bohdan Karel August Hrubý z Jelení. Za jeho působení proběhly poslední velké úpravy zámku. V roce 1863 byla k severní části zámku přistavěna čtyřpatrová věž, prý na počest jeho svatby s manželkou Kamilou. Před 2. sv. válkou panství vlastní druhorozený syn Karla Augusta - Josef Karel Hrubý z Jelení, který v roce 1942 ustál tlak na nucené přijetí německé národnosti. Okamžitě byl proto celý majetek zkonfiskován Němci a rodina byla vystavena nacistické šikaně. Baron Josef Karel umírá 14. 1. 1943. V roce 1948 byl rodu z Jelení majetek tentokrát komunisty a bez projednání dědictví znárodněn. Jaromír byl v roce 1950 zatčen a zámek 17. 5. 1950 přidělen k užívání armádě, která zde sídlila následujících 40 let. Paní baronka Karolína Hrubá byla se šesti dětmi násilně vystěhována do prasečáku v jejich bývalém dvoře Hranice, kde jim byla určena k obývání jedna místnost. V rámci restitučního vyrovnání byl zámek v roce 1992 nabídnut Jaromíru Hrubému, který se však po dohodě s žijícími sourozenci zámku z finančních důvodů vzdal a restituoval pouze část zámeckého parku. Zámek využívala do roku 1993 armáda, byly v něm spojařské dílny a sklady, pak jej vojáci opustili a zámek chátral. V roce 2012 zámek koupila firma BENet.
✅Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.
Doplňující info
Zámek je jednopatrová dvoukřídlá barokní budova na půdorysu písmene L, krytá valbovou střechou. K severní straně východního křídla, ve kterém je umístěn hlavní vchod do zámku, přiléhá čtyřpatrová pseudorenesanční věž. Vnější fasáda je členěna kordovanými římsami s lizénami s páskovou bosáží a obdélnými okny zasazénými do plochých šambrán, nad kterými jsou suprafenestry se střídavě segmentově a stříškově vykrojenými římsami. Severní strana jižního křídla je pak prolomena arkádovou chodbou, sklenutou křížově. Interiéry zámku jsou v přízemí většinou sklenuty valeně s lunetami, v patře jsou ploché stropy, všechny místnosti jsou přístupné ze spojovací chodby, která prochází kolem celého obvodu dvorního průčelí. V přízemí východního křídla, v místnosti zvané „mázhaus“ je švabachem psaný nápis o návštěvě císaře Karla VI. (otce Marie Terezie) na zdejším zámku, který se tu krátce zastavil 6. 11. 1723 při návratu z pražské korunovace. Z mobiliáře zámku se mnoho nezachovalo, po znárodnění byl částečně ztracen a část rozvezena na hrad Český Šternberk a zámky Hrádek u Nechanic a Žleby; zachráněná část mobiliáře byla v roce 1992 v restituci navrácena rodině Hrubých, kteří ji soustředili na rovněž v restituci navrácené letní sídlo zámek Morány (okres Kutná Hora), který se rozhodli nadále užívat.
Subjekty
Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.
Časová osa
2018
V letech 2018–2019 bylo např. opraveno schodiště v zahradním průčelí jižního křídla. [3]
2012
Prázdný a nevyužívaný zámek ministerstvo obrany nabídlo k prodeji (za asi 5 milionů Kč) a v roce 2012 ho koupila firma BENet se záměrem realizovat postupně rekonstrukci objektu. [3]
1993
Červené Pečky v okrese Kolín využívala do roku 1993 armáda, byly v něm spojařské dílny a sklady, pak jej vojáci opustili. Dodnes zámek hlídají dva strážní, ale armáda ho už nijak nevyužívá ani neopravuje. [1]
1992
V rámci restitučního vyrovnání byl zámek v roce 1992 nabídnut Jaromíru Hrubému, který se však po dohodě s žijícími sourozenci zámku z finančních důvodů vzdal a restituoval pouze část zámeckého parku. Od roku 1992 je zámek prázdný a chátrá. [2] Část mobiliáře ze zámku v Červených Pečkách byla po roce 1949 rozvezen na hrad Český Šternberk a zámky Hrádek u Nechanic a Žleby; dohledaný a vrácený mobiliář rodina Hrubých umístila na svůj rovněž v restituci navrácený zámeček Morány. [3]
1950
Jaromír byl v roce 1950 byl zatčen a zámek 17. 5. 1950 přidělen k užívání armádě, která zde sídlila následujících 40 let. Paní baronka Charlota (Karolína) Hrubá z Bukuwky byla se šesti dětmi (Jaromír, Marie, Anna, Bedřich. Alžběta a Karolína) násilně vystěhována do prasečáku v jejich bývalém dvoře Hranice, kde jim byla určena k obývání jedna místnost. [2]
1948
V roce 1948 byl rodu z Jelení majetek tentokrát komunisty a bez projednání dědictví znárodněn. [2]
1945
Majetku se může ujmout až v závěru roku 1945 nejstarší mužský potomek rodu Jaromír Hrubý z Jelení (Gelenj). [2]
1942
V roce 1942 ustál tlak na nucené přijetí německé národnosti. Okamžitě byl proto celý majetek zkonfiskován Němci a rodina byla vystavena nacistické šikaně. Baron Josef Karel umírá 14. 1. 1943. [2]
1939
Nový majitel Josef Karel provedl drobné úpravy zámeckého parku a v září roku 1939 podepsal prohlášení spolu s příslušníky dalších 34 rodů české a moravské šlechty, že se bude vždy a za všech okolností hlásit k české národnosti. [2]
1895
V roce 1895 předává celý majetek svému druhorozenému synovi Josefu Karlovi Hrubému z Jelení (Gelenj), aby se sám mohl až do konce života († 16. 10. 1914) věnovat jen svým zálibám. [2]
1863
V roce 1863 byla k severnímu traktu přistavěna čtyřpatrová věž na počest jeho sňatku s Karolinou hraběnkou Ledebur-Wicheln a byly opraveny fasády i interiéry budovy. Velkou pozornost věnoval Theodor okolí svého sídla. Nově byla upravena zámecká zahrada s vystavěním 9 vytápěných skleníků na pěstování orchidejí a rozšířen byl park, kolem kterého vznikla ozdobná zeď. Theodor Hrubý byl také přítelem, podporovatelem a mecenášem Františka Kmocha, který často u něho na zámku pobýval. [2]
1860
V roce 1860 zdědil panství Theodor Hrubý z Jelení (Gelenj), za kterého byly provedeny poslední větší úpravy zámku. [2]
1809
Leopold Hrubý zemřel v roce 1809 a panství zdědil jeho syn Josef Richard, který byl 24. 3. 1814 povýšen do šlechtického stavu s titulem z Jelení (z Gelenj). [2]
1794
Ignácův syn Bohumír Koch však opět panství zadlužil a v roce 1794 je koupil ve veřejné dražbě pražský advokát Leopold Hrubý ze Schwanenheimu. K panství tehdy kromě dvora, zámku a městečka Peček patřilo ještě příslušenství v 16 vsích. Tento rozsah panství se již do konce feudální éry nezměnil. V průběhu 19. století se pro Pečky začíná používat, snad podle barvy stěn zámeckého pivovaru (natřených volskou krví), přívlastek Červené. [2]
1754
V roce 1754 prodala konsistoř panství svobodnému pánu Ignáci Kochovi, sekretáři císařovny Marie Terezie. Ten opuštěný zámek opravil a prosadil povýšení obce na městečko. [2]
1738
V roce 1738 se majitelem zámku stalo pražské arcibiskupství a zámek přestal být na určitou dobu panským sídlem. [2]
1734
Karel Jáchym Breda však neuváženým hospodářstvím a nákladným životem své panství zadlužil, a proto je v roce 1734 zabrali věřitelé. Administrátorem dražby se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který v roce 1736 nechal sestavit podrobný popis panství a začal s jeho postupným rozprodejem. [2]
1713
V roce 1713 pak dokončený zámek i s panstvím prodal Karlu Jáchymu Bredovi. [2]
1710
František Adam nechal před rokem 1710 zámek přestavět pravděpodobně podle plánů pražského architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho(?). [2]
1696
Z Červených peček vytvořil Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu rozsáhlé panství, a když v roce 1696 zemřel, připadly Pečky jeho prostřednímu synovi Františku Adamovi. [2]
1660
Zámek v Červených Pečkách dal postavit v 1etech 1660–70 v sousedství starší tvrze tehdejší majitel panství Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu jako dvoukřídlou barokní budovu, v přízemí otevřenou arkádou na čtverhranných pilířích a s jednoduchou fasádou bez zvláštních ozdob. [2]
