Hrad Pernštejn (Exteriér)

Hrad Pernštejn

Stručné info

Hrad Pernštejn vznikl v poslední čtvrtině 13. století a je to jeden z hradů, který nebyl nikdy dobyt vojenskou silou. Původně to byla běžná stavba šlechtického hradu bergfritového typu, tvořeného obvodovou hradbou s palácem a bergfritem, břitovou válcovou věží, zvanou později Barborka (dle sv. Barbory, patronky horníků, jejímž atributem je věž). Výjimečný byl právě obranný břit (odrážející střelbu ve směru přístupu k hradu), inspirovaný zřejmě bergfritem královského hradu Veveří, kde předkové Pernštejnů, páni z Medlova, byli panovnickými správci. Moc rodu z Pernštejna rostla, finanční možnosti též, hrad byl tedy několikrát přestavován.

Pernštejnům hrad patřil až do roku 1596, kdy jej prodali. Následně patřil například Lichtenštejnům-Kastelkorne, během jejichž vlastnictví byl v roce 1645 obléhán švédskými vojsky. Jeho odolnost zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti. Od Lichtenštejnů hrad koupil roku 1710 vládní rada František ze Stockhammeru.

Od roku 1798 byl v držení Ignáce Schröffela z Mannsberku. Jeho dcera Josefina se roku 1818 provdala za hraběte Viléma Mitrovského z Nemyšle. V držení rodu zůstal hrad do roku 1945, kdy byl hrad zestátněn. Protože Mitrovští neměli finanční prostředky na plánovanou romantizující přestavbu hradu, zachoval se dodnes v původní goticko-renesanční podobě.

Adresa
Pernštejn 13, 592 62 Nedvědice - Pernštejn
Kulturní památka
27097/7-4230
Rok stavby
1270
Galerie
Hrad Pernštejn (Exteriér)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

1818
Dcera Ignáce Schröffela z Mannsberku, Josefina, se roku 1818 provdala za hraběte Viléma Mitrovského z Nemyšle. V držení rodu zůstal hrad do roku 1945, kdy byl hrad zestátněn. Protože Mitrovští neměli finanční prostředky na plánovanou romantizující přestavbu hradu, zachoval se dodnes v původní goticko-renesanční podobě. [1]
1809
Dne 2. října 1809 se, jako syn hospodářského správce hradu, narodil Antonín Emil Titl, český kapelník a hudební skladatel. Napsal mimo jiné i operu Die Burgfrau (Brno 1832) o Bílé paní pernštejnské. [1]
1798
Od roku 1798 byl v držení Ignáce Schröffela z Mannsberku. [1]
1710
Od Lichtenštejnů hrad koupil roku 1710 vládní rada František ze Stockhammeru. [1]
1645
Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž. Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti. [1]
1609
Roku 1609 hrad koupil Adam Lev Licek z Rýzmburka, jehož vdova Ester Sejdlicová ze Šenfeldu si roku 1623 vzala hraběte Kryštofa Pavla z Lichtenštejn-Kastelkornu. [1]
1596
Pernštejnům hrad patřil až do roku 1596, kdy jej Jan V. z Pernštejna musel prodat. Hrad koupil Pavel Katarin z Kataru. [1]
1500
V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky získal výraz mohutné a pevné stavby. [1]
1400
Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, na přelomu 15. a 16. století byla uskutečněna větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. [1]
1270
První historická zmínka o hradu je datována do poslední čtvrtiny 13. století, kdy se roku 1285 uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova. Byla to zpočátku (po jeho založení nejpozději kolem roku 1270) běžná stavba šlechtického hradu bergfritového typu, tvořeného obvodovou hradbou s palácem a bergfritem, břitovou válcovou věží, zvanou později Barborka (dle sv. Barbory, patronky horníků, jejímž atributem je věž). Výjimečný byl právě obranný břit (odrážející střelbu ve směru přístupu k hradu), inspirovaný zřejmě bergfritem královského hradu Veveří, kde předkové Pernštejnů, páni z Medlova, byli panovnickými správci. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.