Rod Pernštejnové

1201 - První zmínky o tomto rodu pocházejí počátku 13. století, kdy se připomíná předek tohoto moravského rodu, Štěpán z Medlova purkrabí hradu Děvíčky na jižní Moravě a správce hradu Veveří.

1285 - V polovině 13. století zakládá Štěpán z Medlova hrad Pernštejn a od roku 1285 začínají jeho potomci užívat predikát „ z Pernštejna“.

1435 - Největší rozmach rodu nastal v dobách husitských za Viléma II. z Pernštejna (1435 - 1521). Ten se nejprve staví na stranu kališníků, ale po uvěznění svého bratra Zikmunda uherským králem Matyášem, se přidává na stranu katolíků, aby svého bratra zachránil.

1473 - Po smrti svého bratra roku 1473 a otce 1475 podporuje Vladislava II. Jagellonského, kterému půjčuje značné finanční prostředky, za což je také po smrti Matyáše Korvína a volbě Vladislava II. Jagellonského uherským králem, náležitě odměněn. Vilém byl vynikající hospodář i politik a tak rodová moc za jeho časů dosáhla vrcholu.

1548 - Ohromný majetek Pernštejnů, který byl ve své době srovnatelný snad jen s Rožmberky dědí po Vilémovi jeho syn Jan, který ještě dokázal tento majetek udržet pohromadě. Ovšem po jeho smrti roku 1548 začal hmotný ústup Pernštejnů v důsledku náročného společenského života příslušníků rodu. 

1631 - Vše končí počátkem 17. století, kdy umírá poslední mužský potomek rodu Vratislav Eusebius z Pernštejna (1594 - 1631).

1642 - Poslední ženou tohoto rodu byla Polyxena z Pernštejna (1566 - 1642), která se poprvé vdává za Viléma z Rožmberka a později za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. S velkým bohatstvím, které takto získali, se mohli Lobkovicové následně vyšvihnout mezi významnou pobělohorskou šlechtu. 

zdroj: http://www.stredoceske-zamky.cz/zameklounovicepodblanikem.html