Hospodářský dvůr má lehce nepravidelnou dispozici zhruba čtvercového půdorysu 120 x 130 metrů, hlavní vstup je bránou od severu z prostoru návsi. Nejhodnotnější částí areálu je barokní sýpka ze 40. let 18. století v jihovýchodním nároží. Její architektonické řešení je v rámci Čech poměrně ojedinělé a je typologicky blízké hospodářským barokním stavbám na nedalekém panství Malešov. Jedná se o jednopatrovou obdélnou budovu, jejíž fasády člení kvádrované lizény, podložené subtilními lizénovými rámy se čtvrtkruhově vyplněnými kouty, nesoucí profilovanou římsu. Římsový profil rámuje i trojúhelné štíty s konkávně probranými patami. Vrcholy štítů zdobí, respektive zdobily piniové šišky, z pat vyrůstaly kamenné koule. Ležatě obdélná okna sýpky mají kamenná ostění profilovaná lištou. Oválné okno ve vrcholu štítu rámuje vykrajovaná šambrána. Vstupní portál, nad kterým byly ještě před několika lety patrny zbytky klenotu znaku, zanikl. Dřevěné trámové stropy podporuje střední průvlak, nesený sloupky s pásky. Střechu nese krov hambalkové konstrukce. Hodnotný je i chlév s obytnou částí z 50. let 19. století, stojící u vstupní brány, kde uzavírá západní část severní strany dvora. Podélné fasády člení vpadlá obdélná pole, oddělená lizénami, vyrůstajícími z průběžného soklu. Nad vpadlými poli probíhá hladký pás mladší nadezdívky bez římsy. V nárožích stavby jsou druhotně použity části barokních kamenných článků. Dvoulodní interiér chléva dělí podélná arkáda s pasy vybíhajícími z hranolových kamenných pilířů s pásovými patkami a hlavicemi, sklenutá segmentovými valenými klenbami. V západní části budovy navazuje na chlév jednolodní obročník, který je, stejně jako později upravovaná obytná část, zaklenutý plackovými klenbami do pasů. Podobně architektonicky náročně řešená hospodářská budova z tohoto období se na Kolínsku nedochovala. Pozoruhodná je i protilehlá konírna s kočárovnou (remisou), jejíž pozoruhodná čtyřlodní stáj je zaklenutá příčnými poli segmentových kleneb do stlačených pasů, které vybíhají z půdorysně prostřídaných válcových sloupů bez patek s hlavicemi s výraznými abaky. V bočních stěnách se dochovaly pro konírny typické niky pro koše v jednotlivých příčných stáních, ale kamenné mísy v jejich parapetech byly vylámány a odcizeny. Podobné řešení stájí mení u hospodářských dvorů v Čechách vůbec popsáno. Pod kočárovnou se zachoval sklep se studnou, který by mohl být pozůstatkem zaniklého pivovaru.
1991
Objekt prošel v letech 1991 - 2006 restitučním řízením, po němž se majiteli velmi zchátralého areálu stali Jan Mandelík a Hermína Domácí. Od této doby ale není areál nijak využíván. V současné době jsou objekty statku ve zchátralém stavu některé z nich polorozpadlé, bez prováděné základní potřebné údržby, stavebně technický stav je havarijní. Obytný dům z 2. poloviny 19. století v 90. letech 20. století vyhořel, poté co ho zapálili před odchodem poslední „nájemníci“.
Rodina Mandelíkova
