Kotelská bouda

Kotelská bouda se řadila mezi typické krkonošské hospodářské boudy. Zdejší oblast patřila hraběcímu rodu Harrachů, kteří zde v letech 1707 a 1708, ve stejné době, kdy vznikly nedaleké Dvoračky, nechali vystavět Kotelskou dvorskou boudu.

Hrabě Sweerts-Sporck jako dohlížitel nad hospodářstvími v Harrachovském panství na místě původního stavení nechal v roce 1748 postavit Harrachovou investicí 10 000 zlatých novou Bedřichovu boudu. Jméno nesla podle tehdejšího majitele panství hraběte Bedřicha Harracha.

V polovině 18. století stála nedaleko boudy kaplička, na louce pod ní tří nevelká hospodářská stavení, ke skromné obživě přispívala dvě políčka a rybníček. K boudě patřilo 52 ha pastvin, velká louka, která dávala 60 horských fůr sena (v zimě saněmi dopravovaného do jilemnického panského dvora), a několik seníků nahoře na svahu Krkonoše a na loukách nad hranicí lesa.

Úpadek hospodaření v 19. století boudu poznamenal chátráním, už před rokem 1821 byla zbořena část chléva a materiál byl použit na stavbu jedné z chalup na Dolních Mísečkách.

Krátkou záchranu pro ni představovalo zřízení panské hájenky. Její strategickou polohu a historickou hodnotu v turisticky i přírodně zajímavém krkonošském koutu rozpoznal Jan Buchar, který podnítil majitele stavení hraběte Jana Harracha k pořízení nové střechy. V roce 1910 se chystal boudu zakoupit pro své aktivity pražský SKI klub. Ještě před uskutečněním finanční transakce padla za nevyjasněných okolností (jednalo se prý o žhářství, ale pachatel nebyl nalezen) za oběť ohni a nebyla obnovena.