Marie Janderová - umělecko průmyslový ateliér - Propagační materiál spor. Fr. Tošovský (Dobové fotografie (před rokem 2000))

Marie Janderová - umělecko průmyslový ateliér

Stručné info

Dům ve 20. letech postavila Marie Janderová, manželka Julia Jandery, jednoho z vnuků továrníka Adolfa Jandery. Julius v době seznámení s Marií pracoval jako bankovní úředník. Marie byla velmi šikovná např. ve výrobě dámských klobouků nebo batikování. Autorem vily byl František Tošovský. Proběhla výstavba i pobočky v Hradci Králové.

Oprávněný obdiv budila prodejna vyrobeného zboží, která byla naaranžovaná do nejmenšího detailu. Nejen sortimentem, kvalitou, ale i obsluhou, kterou zajišťovala sama majitelka.

I přes počátek druhé světové války ateliér prosperoval. Marie během války podporovala přátelé, například rodinu Hasalovu, která skončila skoro celá v internačním táboře. Podstupovala rizika a posílala jim peníze i balíčky s potravinami.

V roce 1953 byla Janderova rodina z vily vystěhována. Jen s nejnutnějšími svršky si mohli zařídit podkrovní byt na půdě domu Adolfa Jandery v Mostecké čp. 459. Marie s manželem byli v Ústí zatčeni a umístěni v ústecké věznici. Podstoupili výslechy a vyšetřování a začal upadat jejich zdravotní stav. Nakonec byli uznáni vinnými, že ve svém domě schovávali zlato a šperky zakoupené z prostředků dřívějšího podnikání.

Marie zemřela 26.5.1959 ve slovenské věznici v Ilavě. Její manžel 25.12.1962 v Liberci. Syn Marie, Julius byl propuštěn v roce 1958 a zázemí našel u syna v Liberci. Synovi Juliosovi diagnostikovali nevyléčitelnou chorobu.

Ze složité životní situace nenacházela jeho žena východisko, Jednoho dne v roce 1963 odešla do služby v nemocnici, tam využila volného přístupu k lékům, kterých si vzala najednou větší množství a upadla do spánku, ze kterého nebylo probuzení.

Těžce nemocný manžel ji přežil o dva a půl roku, zemřel v roce 1965. Všichni jsou uloženi na ústeckém hřbitově v hrobce u hlavní cesty.

Sirotci Julius, narozený v roce 1948 a Marie, narozená v roce 1952, našli zázemí u sestry manželky Julia Zdeny. Po roce 1969 všichni emigrovali do Kanady.

Vila je v roce 2022 používaná a v majetku několik vlastníků. Jedním z nich je společnost Sefir s.r.o., které patří i část sousedního výrobního areálu.

Adresa
Nádražní 956, 56201 Ústí nad Orlicí
Rok stavby
Galerie
Marie Janderová - umělecko průmyslový ateliér - Propagační materiál spor. Fr. Tošovský (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Marie Janderová - umělecko průmyslový ateliér (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Marie Janderová - umělecko průmyslový ateliér (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2023
Vila je používaná a v majetku několik vlastníků. Jedním z nich je společnost Sefir s.r.o., které patří i část sousedního výrobního areálu.
1969
Sirotci Julius (*1948) a Marie (*1952) našli zázemí u sestry manželky Julia Zdeny. Po roce 1969 všichni emigrovali do Kanady.
1963
Synovi Juliosovi diagnostikovali nevyléčitelnou chorobu. Ze složité životní situace nenecházela jeho žena východisko, 29.1.1963 odešla do služby v nemocnici, tam využila volného přístupu k lékům, kterých si vzala nejednou větší množství a upadla do spánku, ze kterého nebylo probuzení. Těžce nemocný manžel ji přežil o dva a půl roku, zemřel 22.6.1965. Všichni jsou uloženi na ústeckém hřbitově v hrobce u hlavní cesty. [1]
1957
Marie s manželem byli v Ústí zatčeni a umístěni v ústecké věznici. Podstoupili výslechy a vyšetřování a začal upadat jejich zdravotní stav. Nakonec byli uznáni vinnými, že ve svém domě schovávali zlato, šperky, atd. v hodnotě 230.359 Kčs zakoupené z prostředků dřívějšího podnikání. Julius byl propuštěn v roce 1958, zázemí našel u syna v Liberci. Marie zemřela 26.5.1959 ve slovenské věznici v Ilavě. Její manžel 25.12.1962 v Liberci. [1]
1953
V roce 1953 byla Janderova rodina z vily vystěhována. Jen s nejnutnějšími svršky skončili ve výměnku Zavřelova statku v Řetůvce a v chatové osadě Mandl. Nakonec si díky synovi Juliosovi mohli rodiče zařídit podkrovní byt na půdě domu Adolfa Jandery v Mostecké čp. 459, kde byl Julius čtvrtinovým vlastníkem. Syn s rodinou se odstěhoval do Liberce. [1]
1945
Po druhé světové válce začal syn Julius pracovat v ateliéru jako obchodní zástupce. V Krušnohoří, především v okolí Kraslic, obcházel velmi šikovné místní ženy, které úžasně vyšívaly a jejich díla vykupoval pro potřeby ateliéru, některým práci i zadával. Bohužel odsunem Němců v roce 1946 zmizeli i zruční dodavatelé pro vzdálený ateliér. Marie ale neúnavně hledala další cesty. [1]
1940
Marie během války podporovala přátelé, například rodinu Hasalovu, která skončila skoro celá v internačním táboře. Podstupovala rizika a posílala jim peníze i balíčky s potravinami. [1]
1939
I přes počátek druhé světové války ateliér prosperoval. Nájemníkem ve vile se stal Gerd Franck se sekretářkou, Němec, kultivovaný a vlivný člověk, jeden z ředitelů firmy Klockner, kde pracoval syn Marie. Gerd býval i příležitostným hostem nedělních obědů, nebo společenských setkání, která Marie Janderová pořádala. [1]
1938
Stavební úpravy v letech 1938 - 1941 provedla firma J. V. Radechovský, architekt ing. Hron z Dlouhé Třebové a firma Stavitelství a závod tesařský ing. Landa a Klíma. [1]
1921
V nově postavené vile, kterou obývala majitelka sama s manželem a synem měla k dispozici jídelnu, kuchyň s kuchařkou a služebné, které měly za úkol udržovat na svou dobu přepychový byt v pořádku. Oprávněný obdiv budila prodejna vyrobeného zboží, která byla naaranžovaná do nejmenšího detailu. Nejen sortimentem, kvalitou, ale i obsluhou, kterou zajišťovala sama majitelka. [1]
1920
Dům ve 20. letech postavila Marie Janderová (1893 - 1959). Julius Jandera (1891 - 1962) byl vnuk Adolfa Jandery (1836 - 1910), zakladatele nedaleké továrny. Adolf měl tři manželky, s první Františkou, sestrou Floriana Hernycha, měl čtyři děti. Jeden z nich, Adolf (1866 - 1933) byl otcem Julia. V době seznámení pracoval jako bankovní úředník. Marie byla velmi šikovná např. ve výrobě dámských klobouků nebo batikování. Autorem byl František Tošovský. Proběhla výstavba i pobočky v Hradci Králové. [1]

Literatura

Havel Josef, Ludmila Havlová ; Rod Janderů v textilním průmyslu ; ISBN 978-80-86619-75-0 [1]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dům nemá k dispozici žádné další odkazy.

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.