Tkalcovna Jan Jandera - lázeňský (Jan Roller) | PoznejDomy.cz

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

2023

Objekt tkalcovny slouží jako autoservis. [1]

1960

14. ledna 1960 Finanční odbor rady ONV v Ústí nad Orlicí oznámil, že majetek Rollerových přechází do socialistického vlastnictví. Jan Roller mladší (1889 - 1987) byl nesporně nejúspěšnějším českým vynálezcem. Podal kolem 600 přihlášek vynálezů, uděleno mu bylo přes 200 patentů a autorských osvědčení. [1]

1950

Po válce pan Roller s velkým úsilím znovu rozhýbal výrobu, ale do zcela jiného času. Po zralé úvaze. v polovině roku 1949, odevzdal Okresnímu úřadu živnostenský list. Příslušný odbor přípisem v roce 1950 výrobu zrušil. [2]

1942

Za druhé světové války byla výroba zastavena. Do tkalcovny byly nastěhovány listovky a stavy zrušené ústecké firmy Josef Kučera. V sálech vystěhované textilky Němci zřídili opravnu lehčích typů kolových a pásových vojenských vozidel. [1]

1932

Tkalcovna Jana Rollera byla uvedena do provozu. První hedvábnické stavy byly zakoupeny od likvidované firmy Smolka a Janisch v Sázavě. Pan Smolka potom dokonce určitý čas u Rollerových pracoval. [1]

1931

Vyhořelou budovu Janderovy tkalcovny koupil za 32 500 Kč Jan Roller. Snížil obvodové zdivo a vybudoval zde přízemní hedvábnickou tkalcovnu čp 1001. [1]

1924

Ve čtvrtek 7. září 1924 o půl druhé odpoledne vyšlehly plameny v sušárně. Oheň bohužel rychle zachvátil všechny budovy včetně lázní. [1]

1916

Syn Jan s manželkou Marii spolu šli životem a oběma společně podala ruku i smrt. Vynakládali značné úsilí, aby za trvání první světové války udrželi továrnu v provozu. Během jedné z mnoha obchodních cest se nakazili tyfem a oba téměř současně zemřeli, Jan 8.3.1916, ve věku 56let, Marie 9.3.1916 ve věku 50 let. Oba pochováni na ústeckém hřbitově. Majetek přešel na syna Jana (1900-1979), tehdy mu bylo šestnáct let. [1]

1914

Ani válka, která vypukla v roce 1914 nezastavila výrobu, prosperoval hostinec, sloužily lázně. Pravidelně je využívaly zástupy zájemců ochotně platících 40 haléřů za osobu. Největší nával zaznamenávaly v pátek. Tento den totiž spadl poplatek na pouhých padesát procent. [1]

1912

V roce 1912 měla tkalcovna celkem 60 mechanických stavů. [1]

1909

Kolem roku 1909 pracovalo pro tohoto podnikatele v Orlických horách 150 až 200 ručních tkalců a asi 60 sukařek. [1]

1907

Když v roce 1907 Jan Jandera zemřel, již tři roky celý majetek spravoval jeho syn Jan s manželkou Marii. [1]

1903

V roce 1903 Jan Jandera mladší pokračoval ve stavebních aktivitách a nechal k již postavené tkalcovně čp. 406 z roku 1873 přistavět další opět jednopatrové křídlo s čp. 561. To sahalo až po přízemní budovu lázniček. Umístil v něm kontrolu a čištění zboží, jeho měření a skládání. Kromě toho zde měl samostatnou dílnu, ve které pracovali špičkoví dělníci, kteří vytloukali a vázali karty k žakárovým strojkům a karty na listové strojky. [1]

1898

Za mimořádné úspěchy v oblasti textilního podnikání udělilo Místodržitelství v Praze v roce 1898 firmě Jana Jandery čestný titul c. k. dvorní dodavatel. Jan Jandera prorazil i ve světě, zboží prodával v Rumunsku, Srbsku a v USA. [1]

1871

Moderní mechanickou tkalcovnu, mající čp. 406, zde postavil továrník Jan Jandera, přezdívaný Lázeňský. Své podnikání začínal ve vedlejším čp. 206. Součástí jednopatrové budovy byla v jejím zadním traktu umístěna kotelna se dvěma kotli a moderním parním strojem o výkonu 35 HP. [1]

Josef Havel ; Rod Janderů v textilním průmyslu ; ISBN:978-80-86619-75-0 [1]

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

poznejdomy.cz

Bohuslav Jandera [2]

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.

Tkalcovna Jan Jandera - lázeňský (Jan Roller)

Subjekty

Časová osa

Literatura

Články

Externí galerie

Facebook

Další odkazy

Návštěvy