Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022

Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna

Stručné info

Na tomto místě dříve stál malý dřevěný mlýn, říkalo se mu mlejnek. V roce 1805 byl přestavěn na kamenný a v roce 1829 v něm byla zavedena i soukenická provozovna. V roce 1883 už fungoval čistě jako snovárna a soukárna.

V roce 1893 objekt koupil Adolf Jandera, přezdívaný Na mlejnku, bratr Jana Jandery - lázeňského a založil zde mechanickou tkalcovnu. I on vytvořil jednu z největších továren v Ústí.

V roce 1899 zakoupil i sousední stavení a postavil tu novou tkalcovnu s kapacitou 200 stavů. Projekt továrny vytvořil Josef Hernych, bratr zdejšího továrníka Floriana Hernycha. Téhož roku postavil první dělnický domek při Třebovské ulici, později rozšířen na trojdomek čp. 583 a 584.

Adolf Jandera zemřel 5. září 1910 a jeho nástupcem se stal syn Jaroslav. V roce 1913 byla v rámci úprav jezu instalována nová turbína, čímž začala firma vyrábět elektrický proud nejen pro svoje potřeby, ale část dodávala i do městské sítě. V roce 1915 se v továrně pracovalo již na 360 stavech.

Podnik byl neustále rozšiřován, kolem roku 1927 se dostal na vrchol a obdržel lichotivé označení výrobky světové úrovně a až 50% výroby exportoval skoro do celého světa.

V roce 1933 zemřel Jaroslav Jandera. Do vedení firmy vstoupili jeho synové Jaroslav Jandera mladší a Bohuslav. Poslední rozloučení proběhlo velkolepě, lidé lemovali obě strany ulice a na hřbitově stáli Sokolové čestnou stráž. Ve hřbitovní matrice je jen před jeho jménem oslovení pan a v poznámce uvedeno: Nejlepší člověk z Ústí.

Do poslední chvíle modernizovaný podnik byl roku 1946 znárodněn. Jako závod Perla 02 již areál neprošel většími stavebními změnami.

Po revoluci byl po částech pronajímán a byl snesen komín. Od roku 2000 je majitelem rodinná společnost FPOS a.s., založená v Ústí v roce 1992, která se zabývá zakázkovou kovovýrobu a co je zajímavější - výrobou ryze českých motocyklů FGR.

🥾 Trasy 🏆 Výzvy
Adresa
Třebovská 349, 56201 Ústí nad Orlicí
Rok stavby
Galerie
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér)
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - LV 12/2021 (Výřezy z map)
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - Pohled na firmu Adolfa Jandery (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: 1932, datum: Alena Janková
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - Fotografie z továrny Adolfa Jandery (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: SOA Zámrsk, archivní fond Adolf Jandera, mechanická tkalcovna, Ústí nad Orlicí., datum: 1927
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - Ústřižek z neznámého periodika, reklama na firmu Adolfa Jandery (Ostatní), autor: 1939, datum: SOA Zámrsk, archivní fond Adolf Jandera, mechanická tkalcovna, Ústí nad Orlicí
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - – Ústřižek z periodika Večerní slovo, upomínka na výročí firmy Adolfa Jandery (Ostatní), autor: SOA Zámrsk, archivní fond Adolf Jandera, mechanická tkalcovna, Ústí nad Orlicí., datum: 1939
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - – torzo budov firmy Adolfa Jandery (Exteriér), autor: 2006, datum: archiv V. Jedličky
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna - Plán firmy Adolfa Jandery (Výřezy z map), autor: SOA Zámrsk, archivní fond Adolf Jandera, mechanická tkalcovna, Ústí nad Orlicí
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1926
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Adolf Jandera, strojní tkalcovna a šlichtovna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Rodina Janderova (Vlastník) Rodina Janderova - Vlastník

Časová osa

2023
Majitelem areálu továrny je od roku 2000 společnost FPOS a.s., která zajišťuje zakázkovou kovovýrobu. Nabízí vývoj a výrobu jednoúčelových strojů a motocyklů FGR. Společnost byla založena Ústí nad Orlicí v roce 1992. V prvních letech své existence se zabývali výrobou různých konstrukcí, jako jsou zábradlí, schodiště, kolečkové židle pro invalidy nebo jednodušší strojní součásti. [6]
2012
Jako závod Perla 02 však již areál neprošel většími stavebními změnami, kromě dostavby přípravny směrem k řece. Dnes je bez údržby pronajímán několika menším firmám pro kovovýrobu a skladování, nedávno byl snesen komín. [2]
1946
Roku 1946 byla továrna znárodněna a Bohuslav Jandera a Jaroslav Jandera ml. (1917) emigrovali. [2] V listopadu 1946 byl celý podnik včleněn do národního podniku Spojené české a moravské bavlnářské závody; (budoucí Utex 02, později Perla 04). [3]
1940
V roce 1940 provedl novou budovu přípravny s jižně připojenou barevnou čp. 111 na místě někdejšího mlýna a první tkalcovny. Svůj podíl na jejich funkcionalistickém architektonickém řešení měl nejspíše Tošovského syn Zdeněk, který roku 1934 v Praze zakončil studia architektury a pozemního stavitelství. [2]
1939
Od dvacátých let pracoval na výstavbě areálu stavitel Josef Tošovský (1880–?), který roku 1939 zvýšil kotelnu, přistavěl ke tkalcovně směrem do ulice budovu kanceláří a expedice. [2]
1937
Třicátá léta byla spojena s dalším rozšiřováním firmy i celého podnikatelského impéria. V roce 1937 se objevila snaha odkoupit závod firmy Norbert Lounger v Liteni u Berouna, z toho ovšem nakonec sešlo. Téhož roku firma podala žádost městské radě na výstavbu obchodního domu v ulici Lukesova. [1]
1933
4. dubna 1933 zemřel Jaroslav Jandera, tvář firmy. Jeho pozůstalost, která byla odhadnuta na pět a půl milionů korun, byla rozdělena mezi vdovu Marii, dceru Vlastu, syna Jaroslava a dceru Ludmilu Kreutzovou rovným dílem. Po smrti Jaroslava Jandery do vedení firmy vstoupil jeho syn Jaroslav Jandera mladší (1917 - 1978). [1] Poslední rozloučení proběhlo velkolepě, lidé lemovali obě strany ulice a na hřbitově stáli Sokolové čestnou stráž. Ve hřbitovní matrice je jen před jeho jménem oslovení pan a v poznámce uvedeno: Nejlepší člověk z Ústí. [5]
1932
Dne 29. září 1932 zemřela vdova po Adolfu Janderovi – Julie. Po její smrti byl její veškerý majetek rozdělen mezi syny Jaroslava a Bohuslava. [1]
1930
V roce 1930 podnik zaměstnával 450 zaměstnanců. [5]
1927
V roce 1927 bylo opět upraveno koryto Třebovky, neboť tehdejší stav byl nevyhovující z důvodu častých záplav. Vybudován byl nový jez a došlo také ke svedení Knapovského potoka do říčky. Po ukončení prací byly pozemky okolo řeky prodány městskému stavebnímu fondu. Ve stejném roce začaly stavební úpravy firmy samotné a o rok později byly již kolaudovány nové stavby: domek pro vrátného, skladiště bavlny, přístavba kotelny, kovárna, truhlárny a zámečnická dílna. [1] Firma byla na vrcholu, obdržela lichotivé označení výrobky světové úrovně, až 50% výroby exportovala skoro do celého světa. [5]
1925
V polovině 20. let došlo po delší době ke změně výroby a hlavním produktem se staly módní popelíny, jímž byla přiznávána světová úroveň a které velmi dobře odolávaly konkurenci jak na vnitřním, tak i zahraničním trhu. [1]
1924
Dalším z větších odkupů pozemků byla louka v Hylvátech, kterou firma koupila od pivovarníka Rösslera za 2 tisíce korun 31. září 1924. Firma v tomto období zakoupila i řadu menších pozemků, zpravidla takových, které měly pouze pár metrů čtverečních. [1]
1915
Bohuslav Jandera byl v době úmrtí otce ještě nezletilý, proto do řízení firmy vstoupil později, a to v roce 1915. Co se počtu pracovníků týče, v této době v továrně pracovalo 93 mužů a 126 žen, pracovalo se celkem na 360 stavech. Z tohoto počtu bylo 21 mužů po vypuknutí první světové války povoláno k vojenské službě, což do značné míry znamenalo problémy se výrobě kvůli chybějící pracovní síle. [1] Jiný zdroj uvádí, že Bohuslav do firmy vstoupil až v roce 1918. Vůdčí osobností podniku každopádně zůstal Jaroslav. [5]
1913
V roce 1913 byla v rámci úprav jezu instalována nová turbína, kterou dodala firma Breitfeld, Daněk a spol. z Prahy. Po instalaci turbíny začala firma vyrábět elektrický proud nejen pro svoje potřeby, ale až do 1. dubna 1938 část dodávala i do městské sítě. [1]
1910
Zakladatel firmy Adolf Jandera zemřel 5. září 1910 a jako jeho nástupce byl předem určen nejstarší syn Jaroslav, který se již v té době značně na rozhodování firmy podílel. Ostatní majetek byl rozdělen mezi zbylé potomky – syny Bohuslava, Adolfa, Oldřicha, Leona a manželku Julii Janderovou. [1]
1907
Expanze výroby si však žádala také více energie potřebné k pohonu strojů. Doposud byla získávána pomocí mlýnského kola, což začalo být nedostačující, a proto firma v září 1907 požádala o souhlas k přestavbě starého jezu na řece Třebovce. Do roku 1907 firma vyráběla jemné véby a následně hrubší módní zefíry. Později byla zavedena produkce jemného pestrobarevného zboží. [1]
1906
V roce 1906 došlo k další přístavbě tkalcovny. Rok 1906 ale nebyl pro podnik významným pouze z hlediska stavebních úprav. V tomto roce vstupuje do firmy jako společník Jaroslav Jandera, syn Adolfa Jandery a budoucí majitel firmy. Tímto právním aktem vznikla dne 3. září veřejná obchodní společnost. [1]
1901
U areálu byl v roce 1901 dělnický domek rozšířen na trojdomek (čp. 583 a 584), který sloužil k ubytování dělníků firmy. K domku byla přistavěna vrátnice. [1] [2]
1900
Mechanická tkalcovna vyžadovala rozšíření o další výrobní prostory, takže původní stavení a přilehlý mlýn bylo nutné zbořit. V dubnu roku 1900 byla na původním místě vystavěna nová tkalcovna na pozemku domu čp. 349 s kapacitou 200 stavů, přípravna a šlichtovna na parní pohon. Projekt továrny vytvořil Josef Hernych, bratr továrníka Floriana Hernycha. Téhož roku postavil první dělnický domek při Třebovské ulici čp. 542. [1] [2]
1899
Rodina Marešova v listopadu 1899 prodala i sousední stavení s přilehlou zahradou Adolfu Janderovi za pět tisíc zlatých. [1]
1893
V roce 1893 odkoupil bývalý mlýn Adolf Jandera, přezdívaný Na mlejnku, bratr Jana Jandery - lázeňského, který měl továrnu nedaleko. Ještě 30. října téhož roku získal povolení ke zřízení mechanické tkalcovny. Z počátku pracoval pouze se čtyřmi stavy, ale následující roky výrobu značně rozšířil a vytvořil jednu z největších továren v Ústí. Adolf nebyl začátečník v oboru, už v roce 1864 provozoval na břehu Třebovky malou tkalcovnu s několika ručními stavy. Vedle toho zaměstnával po Orlických horách velké množství domácích tkalců. [1]
1883
V roce 1883 mlýn koupili bratři Boomsové, majitelé továrny v Hylvátech. Ti mlýn zrušili a nechali v objektu zřídit snovárnu a soukárnu pro potřeby hylvátské továrny. [1] [5]
1872
Po smrti manžela v roce 1872 prodala Julie Jarešová usedlost Františce a Josefu Marešovým, kteří v místě provozovali živnost soukenickou. [1]
1858
V roce 1858 manželé prodali polovinu stavení Leopoldu Jarešovi, který byl jejich zeť. [1]
1829
Počátky textilní výroby v místě, na kterém podnikal Adolf Jandera, lze datovat do roku 1829, kdy se dcera mlynáře Kazílka vdala za soukenického mistra Antonína Vavřince původem z Přívratu. V místě, které bylo původně mlýnem, nechal Vavřinec zřídit soukenickou provozovnu a vykonával v ní své řemeslo. [1]
1805
Roku 1805 zde František Kazil nechal dřevěný mlýn zbořit a na jeho místě dal postavit mlýn nový, kamenný. [5]
1714
Nerentabilní investici ale Pavel Dařílek po dvou letech prodal. V letech 1712 – 1739 jej vlastnil František Kazil. Rodina Kazilova zde působila řadu dalších let. [4]
1710
14.7.1710 koupil Pavel Dařílek z Ústí část pozemků ležících na obci hylvátské. Ty omezovala na jedné straně řeka Třebovka a na druhé straně Knapovský potok. Na tomto místě nechal postavit malý dřevěný mlýn. Proto se mu také říkalo mlejnek. [4] [1] Jiný zdroj uvádí, že mlýn byl postaven už v roce v roce 1605. [1]

Literatura

Josef Havel ; Rod Janderů v textilním průmyslu ; ISBN:978-80-86619-75-0 [5]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dějiny rodiny textilních podnikatelů Janderů v Ústí nad Orlicí - Bc. Tereza Klaudová [1]
industrialnitopografie.cz [2]
ousti.cz [3]
vodnimlyny.cz [4]
fpos.cz [6]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.