Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst (Exteriér)

Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst

Stručné info

První písemné zmínky o zdejším závodu pochází z druhé poloviny 18. století. Rodina Jahodových tu postavila barevnu textilu s obytnou částí. Místní podnik familiárně nazývaly Jahodovna. V roce 1877 koupila barevnu rodina Vorlovi z Borohrádku, v roce 1886 Josef Zajíček a rok poté bratři Florian a Jan Hernych, další významní továrníci v Ústí nad Orlicí. Závod v průběhu let procházel postupnou modernizací.

V roce 1920 jej za milion korun československých prodali firmě Textilní závody v Hořicích. Firma alel měla velmi špatné výdělkové poměry a o pět let později zde byla zastavena výroba, dělníci byli propuštěni a objekt začal chátrat.

V roce 1940 jej koupila Ema Janderová a Jindřich Jandera mladší. Dosavadní výroba byla nahrazena továrnou na plst, která doposud fungovala v nedalekém Panském mlýně. Nová výroba se zaměřovala na zpracování zvířecí srsti a ovčí vlny příměsí umělých vláken. Výsledným produktem byla tabule, plst, kotouče, využívané hlavně v kovoprůmyslu. Značná část produkce byla směřována na export do zahraničí. Hlavními vývozními zeměmi bylo Nizozemí, Norsko, Švýcarsko, ale také Palestina.

Tkalcovna Adolf Jandera musela za druhé světové války plnit objemné zakázky pro německou armádu a v této těžké době tím zaručovala i prosperitu úpravně Jindřicha a Emmy Janderových, která jejich látky zpracovávala. V barevně před možným nástupem do říše chránili nejednoho místního tím, že zde byli přijati do práce.

Po druhé světové válce, v květnu 1945 byla na podnik uvalena národní správa. Ještě v roce 1968 je podle leteckých snímků závod ve své původní podobě.

V roce 2022 je ale již areál přestavěný a funguje zde společnost Auto Janák s.r.o. Na katastrální mapě si lze ale ještě všimnout, kde stávaly některé původní objekty.

🥾 Trasy 🏆 Výzvy
Adresa
Královéhradecká 1545, 56201 Ústí nad Orlicí
Rok stavby
Galerie
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst (Exteriér)
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst (Výřezy z map), datum: 1968
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst - LV 12/2021 (Výřezy z map)
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst (Výřezy z map), datum: 1965
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst - Ústřižek z neznámého periodika, reklama na firmu Emy a Jindřicha Janderových (Ostatní), datum: SOA Zámrsk, archivní fond Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst, Ústí nad Orlicí
Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst - plán firmy Emy Janderové (Výřezy z map), autor: SOkA Zámrsk, archivní fond Ema Janderová a Jindřich Jandera, továrna na plst, Ústí nad Orlicí, s. 2.
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Rodina Janderova (Vlastník) Rodina Janderova - Vlastník

Časová osa

2023
Areál je přestavěn a funguje zde společnost Auto Janák s.r.o. Na katastrální mapě si lze ale ještě všimnout, kde stávaly některé původní objekty.
1968
Ještě v roce 1968 je podle leteckých snímků závod ve své původní podobě.
1945
Tkalcovna Adolf Jandera za druhé světové války plnila objemné zakázky pro německou armádu a v této těžké době tím zaručovala i prosperitu úpravně Jindřicha a Emmy Janderových, která jejich látky zpracovávala. V barevně před možným nástupem do říše chránili nejednoho místního tím, že zde byli přijati do práce. Pracovalo zde 58 dělníků, 73 dělnic, 20 úředníků a 3 úřednice. [2] Po druhé světové válce, v květnu 1945 byla na podnik uvalena národní správa. [1]
1940
Závod zakoupili v roce 1940 Ema Janderová a Jindřich Jandera. Dosavadní výroba byla nahrazena továrnou na plst, která doposud fungovala v Panském mlýně, ale prostory už nebyly vyhovující. Staré stroje byly rozprodány do jiných firem, a nebo skončily ve starém železe. Nová výroba se zaměřovala na zpracování zvířecí srsti a ovčí vlny příměsí umělých vláken. Výsledným produktem byla tabule, plst, kotouče, využívané hlavně v kovoprůmyslu. Značná část produkce byla směřována na export do zahraničí. Hlavními vývozními zeměmi bylo Nizozemí, Norsko, Švýcarsko, ale také Palestina. [1]
1927
O pět let později zde byla zastavena výroba, dělníci byli propuštěni a objekt začal chátrat. [1]
1922
Textilní závody v Hořicích byly v roce 1922 přetvořeny na firmu Texa, která bohužel měla velmi špatné výdělkové poměry a dělníci byli nuceni hledat práci v jiných továrnách. V této době zde pracovala přes dvě stě dělníků. [1]
1920
V roce 1920 byl závod za milion korun československých prodán firmě Textilní závody v Hořicích. [1] [2]
1907
Majiteli se stali Hubert (syn Jana Hernycha) a jeho manželka Marie. [2]
1889
9. října 1889 prodal Florian Hernych svoji polovinu paní Terezii, manželce Jana Hernycha. Vznikla firma Jan Hernych ml. mechanická tkalcovna, úpravna a bělidlo. Protože se tu tkaniny často barvily na modro, říkalo se tu U modráka. V době vlastnictví Hernychů, byl závod rozšiřován a modernizován. [1] [2]
1886
Modernizace rodinu přivedla do vysokých dluhů a roku 1886 závod v dražbě koupil Josef Zajíček (1808-1887). Zajíček byl však již vysokého věku a proto závod pronajal Jindřichovi Janderovi. [1] Za Vorlovnu, tak se tomuto nabytému majetku začalo říkat, dal 6050 zlatých. Pan Zajíček ale v roce 1887 zemřel a to bez poslední vůle. Existovala však ústní dohoda, že majetek přenechá své dceři provdané Tiché. Ta se souhlasem svých sourozenců (měla jich pět) majetek obratem ruky prodala 30.4.1888 za 7000 zlatých bratrům Florianu a Janu Hernychovým, dalším významným továrníkům v Ústí nad Orlicí. [2]
1879
František Vorel 2. května zemřel, aniž by po sobě zanechal poslední vůli. Živnosti se ujala vdova Antonie, které pomáhal její jednačtyřicetiletý syn Josef. Ten se později oženil se slečnou Annou Želudovou a společně pak koupili 28.6.1881 od matky Antonie barevnu s mandlovnou za 4100 zlatých. [2]
1877
V osmdesátých letech 19. století, konkrétně v roce 1877 koupili barevnu František a Antonie Vorlovi z Borohrádku, kteří závod modernizovali a rozšířili. [1]Koupili ji za 2920 zlatých. [2]
1800
Pan Jahoda celý svůj majetek prodal synovi, také Janovi za 2000 zlatých.[2]
1750
První písemné zmínky o zdejším závodu pochází z padesátých let 18. století. Václav Jahoda odkoupil od obce ústecké část louky za ,,Panským mlýnem“. Jeho syn Jan Jahoda na tomto místě vystavěl barevnu s obytnou částí. [1] Jiný zdroj uvádí, že to bylo v letech 1792 - 1974. Pro mandl nechal v těsném sousedství postavit ještě druhou v podstatě stejnou budovu, za kterou byl navíc chlév. Místní podnik familiárně nazývaly Jahodovna. [2]

Literatura

Josef Havel ; Rod Janderů v textilním průmyslu ; ISBN:978-80-86619-75-0 [2]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dějiny rodiny textilních podnikatelů Janderů v Ústí nad Orlicí, Autor: Bc. Tereza Klaudová [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.