Vila továrníka Bohuslava Jandery
Zdejší nejspíše roubené stavení v roce 1899 koupili Adolf a Julie Janderovi. Adolf Jandera, zvaný Na mlejnku, byl zakladatel mechanické tkalcovny u nádraží.
V roce 1909 Adolf Jandera nechal staré stavení zbourat a začal s výstavbou přízemní vily. Dokončena byla v květnu roku 1911. Žila v ní vdova Julie Janderová s dětmi, protože Adolf Jandera umírá těsně před dokončením vily v roce 1910. Za vilou se rozprostíral zřejmě parkově upravovaný velkolepý pozemek.
Vila byla částečně upravena v roce 1933. Až do konce 40. let 20. století byla sídlem továrníka Bohuslava Jandery, ale ani ona neunikla znárodnění v březnu roku 1949. Bohuslav Jandera s manželkou Vilemínou a jejich dcerou Taťánou, provdanou Junkovou emigrovali do Švýcarska, do USA a nakonec do Austrálie.
Ve zprávě spolupracovnice StB Boženy Pešavé z roku 1973 stojí, že Bohuslav Jandera v Austrálii vlastnil továrnu, tu potom předal zeťovi, tedy Bohumíru Junkovi. V roce 1975 Bohuslav umírá.
Ve vile fungovaly jesle, dočkala se řady necitlivých úprav a údržba se zanedbávala, viz například rok 1972, kdy havarijní stav kanalizace zaplavil suterén odpadními vodami.
V květnu 1999 byla vila vrácena zpět Taťáně Junkové a dále sloužila veřejným účelům. Od roku 2011 zůstala vila pro havarijní stav opuštěna a nabídnuta k prodeji. V roce 2014 ji koupilo město.
Při plánované revitalizaci parku, rozhodlo město v roce 2020 o demolici vily a na jejím místě výstavbu veřejných toalet. Na místě vily významné rodiny textilních podnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století a která tolik utrpěla při událostech po roce 1948, postavit toalety, vzbudilo u veřejnosti značné rozčarování. Projekt navíc vykazoval značné mezery a jak se ukázalo, veřejnost tu ani toalety nechce a nevyužije. Přes tisíc lidí podepsalo petici proti demolici. Město ale obdrželo stanovisko památkářů, že dům není hodnotný. Vilu město nedlouho poté zbouralo.