Vila továrníka Bohuslava Jandery (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022

Vila továrníka Bohuslava Jandery

Stručné info

Zdejší nejspíše roubené stavení v roce 1899 koupili Adolf a Julie Janderovi. Adolf Jandera, zvaný Na mlejnku, byl zakladatel mechanické tkalcovny u nádraží.

V roce 1909 Adolf Jandera nechal staré stavení zbourat a začal s výstavbou přízemní vily. Dokončena byla v květnu roku 1911. Žila v ní vdova Julie Janderová s dětmi, protože Adolf Jandera umírá těsně před dokončením vily v roce 1910. Za vilou se rozprostíral zřejmě parkově upravovaný velkolepý pozemek.

Vila byla částečně upravena v roce 1933. Až do konce 40. let 20. století byla sídlem továrníka Bohuslava Jandery, ale ani ona neunikla znárodnění v březnu roku 1949. Bohuslav Jandera s manželkou Vilemínou a jejich dcerou Taťánou, provdanou Junkovou emigrovali do Švýcarska, do USA a nakonec do Austrálie.

Ve zprávě spolupracovnice StB Boženy Pešavé z roku 1973 stojí, že Bohuslav Jandera v Austrálii vlastnil továrnu, tu potom předal zeťovi, tedy Bohumíru Junkovi. V roce 1975 Bohuslav umírá.

Ve vile fungovaly jesle, dočkala se řady necitlivých úprav a údržba se zanedbávala, viz například rok 1972, kdy havarijní stav kanalizace zaplavil suterén odpadními vodami.

V květnu 1999 byla vila vrácena zpět Taťáně Junkové a dále sloužila veřejným účelům. Od roku 2011 zůstala vila pro havarijní stav opuštěna a nabídnuta k prodeji. V roce 2014 ji koupilo město.

Při plánované revitalizaci parku, rozhodlo město v roce 2020 o demolici vily a na jejím místě výstavbu veřejných toalet. Na místě vily významné rodiny textilních podnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století a která tolik utrpěla při událostech po roce 1948, postavit toalety, vzbudilo u veřejnosti značné rozčarování. Projekt navíc vykazoval značné mezery a jak se ukázalo, veřejnost tu ani toalety nechce a nevyužije. Přes tisíc lidí podepsalo petici proti demolici. Město ale obdrželo stanovisko památkářů, že dům není hodnotný. Vilu město nedlouho poté zbouralo.

🥾 Trasy 🏆 Výzvy ❌ Zaniklé domy
Adresa
Lukesova 312, 56201 Ústí nad Orlicí
Rok stavby
Trasy
Po stopách Janderů
Výzvy
Textilní Ústí nad Orlicí
Galerie
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Originální mapy stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy (Výřezy z map), datum: 1878
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy (Výřezy z map), datum: 1839
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Katastrální mapy evidenční 1 : 2 880 - Čechy (Výřezy z map), datum: 1931
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Půdorys 1pp (Ostatní)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Půdorys 2np (Ostatní)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Městské muzeum v UO, fotosbírka, F4394-2; ousti.cz, 1898 (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Podoba vily v roce 1911 (Ostatní)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Podoba vily v roce 1911 - sklepy a přízemí (Ostatní)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Podoba vily v roce 1911 - patro (Ostatní)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - V roce 1923 zachytila město letecká pohlednice KČT. Vidíme na ní zřejmě parkově upravovaný velkolepý pozemek za Janderovými domy čp. 312 a 412, který sahal až k čerstvě vytvořené nové ulici (nynější Divadelní) a k severu se ještě rozšiřoval. Při ulici byl vymezen plotem s podezdívkou a brankou, patrné jsou sypané cestičky, ale žádná výsadba. (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Vila továrníka Bohuslava Jandery (Exteriér), autor: Petr Strákoš, datum: 2021
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Detail schodiště (Interiér)
Vila továrníka Bohuslava Jandery - Detail okna (Interiér)
Vila továrníka Bohuslava Jandery (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.2.2022
Krátký návod k webu
✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Rodina Janderova (Vlastník) Rodina Janderova - Vlastník

Časová osa

2/2022
Přes tisíc lidí podepsalo petici proti chystané demolici vily. Město ale obdrželo nové stanovisko památkářů, že dům není hodnotný. Zastupitelé proto v pondělí potvrdili plán zbořit vilu kvůli úpravám parku. [8]
12/2021
Dlouhodobou snahou města je revitalizovat zanedbaný městský park u Roškotova divadla. Součástí projektu je mimo jiné i zbourání tzv. Janderovy vily, ve které dříve sídlil dům dětí a mládeže. Navržené architektonické řešení bylo od roku 2019 několikrát veřejně prezentováno a diskutováno na zastupitelstvu za účasti autora arch. Šolce. Projekt byl odsouhlasen Národním památkovým ústavem a na jeho rozsah bylo vydáno územní rozhodnutí. Zastupitelstvem města byl projekt schválen 13. 12. 2021. [7]
11/2021
Dne 15. 11.2021 Rada města na svém zasedání schválila výzvu na její demolici. Tuto výzvu schválila dříve, než Zastupitelstvo města schválilo dokončenou projektovou dokumentaci revitalizace parku. Na tomto zasedání byl také vznesen pozměňovací návrh na zachování vily. Zastupitelstvo nebylo jednotné, 5 hlasů bylo pro její zachování, 11 pro zbourání, 9 zastupitelů se zdrželo a 2 chyběli. [3] V parku je plánováno v místě zbourané vily vystavět veřejné WC.
1/2021
Na posledním zasedání zastupitelstva v loňském roce /7.12.2020/ proběhla prezentace architektonické studie „Revitalizace parku u Roškotova divadla“ jejím autorem ing.arch.Šolcem. Byla opět zdůrazněna nutnost zbourání vily z důvodu otevření parku do Lukešovy ulice a vytvoření „výstupního“ prostoru směrem k Lukesově a Královehradecké ulici. Vznikla také vizualizace arch. Jana Votočky o jeho „pohled“ na revitalizaci místa při zachování vily. V případě bourání vily bude cena revitalizace min. o 3 mil. dražší (demolice vily a budování WC), které se mohou použít na rekonstrukci vily. [6]
11/2020
Při plánované městské investici – Revitalizace parku u Roškotova divadla se vedení města rozhodlo pro demolici této stavby. K tomu byly směřovány i všechny následné kroky a pouze formálně byla připuštěna možnost jejího zachování. Možnosti využití a začlenění vily do projektu, případně možnost jejího prodeje nebyla hledána ani nijak prezentována. [4] V místní FB skupině vznikla anketa, jak se lidé staví k této plánované změně veřejného prostoru, jestli vilu zbourat nebo ne - 113 hlasů bylo proti bourání, 18 hlasů bylo pro bourání. [5]
2014
V červenci 2014 odkoupilo vilu včetně jmenovaných pozemků město Ústí nad Orlicí za dohodnutou kupní cenu jeden milion Kč. [1] Od té doby není využívána. [3]
2011
V létě 2011 byl pro stále se zhoršující havarijní stav provoz DDM, zřizovaného Pardubickým krajem, z vily vymístěn. Objekt byl nabízen k prodeji, původně za 4,5 mil. Kč. [1]
5/1999
Na základě zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, byla v květnu 1999 vila vrácena zpět do majetku rodiny včetně pozemků č. 411 a 432/5. [1] Vila v průběhu let sloužila jako mateřská škola, sídlo ČČK, sídlo Českého svazu bojovníků za svobodu a převážně jako sídlo DDM. [3]
1999
6. 9. 1999 vydal stavební úřad MÚ v UO pro Středisko praktického vyučování Žamberk souhlas s provedením stavebních úprav, spočívajících ve vybourání dveřního otvoru v příčce mezi ateliérem a skladem a osazení lamelových shrnovacích dveří vel. 150/220 cm. [1]
1997
23. 10. 1997 vypracoval Ing. Rudolf Junger z Litomyšle znalecký posudek o charakteru přestavby nemovitosti domu dle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Oprávněnou osobou byla Taťána Junková, Oatlands, NSW, 4 Quentin Place, Australia. Původních, stavebními pracemi vůbec nedotčených prvků dlouhodobé životnosti bylo zjištěno 98,71 %, nových prvků dlouhodobé životnosti na místě původních 1,29 %, žádné zcela nové prvky dlouhodobé životnosti. [1]
1992
V únoru 1992 vypracoval KOMPACT agro, dřevařská stavební společnost Dolní Dobrouč, projekt rekonstrukce domu čp. 312. Stavební povolení na akci, spolu s plynofikací a plynovodní přípojkou, bylo vydáno 28. 4. 1992, stavbu měl provést dodavatelsky Agrostav Lanškroun. Projekt řešil využití objektu bývalých jeslí jako domova dětí a mládeže. [1]
1974
16. července 1974 rozhodl odbor výstavby Městského národního výboru v Ústí nad Orlicí a povolil rekonstrukci kanalizace. Akci vyvolal havarijní stav kanalizace a zaplavování suterénu odpadními vodami, přestože je septik nejméně 2x ročně vyvážen. [1]
1973
13. června 1973 požádal OŠKSVZ MěstNV v UO odbor výstavby o povolení zbourání schodiště v zadním traktu budovy jeslí, jež není používáno a je polozbořené. [1]
1972
V roce 1970 byly instalovány kotle o polovičním výkonu, jež nestačily vytopit celou budovu. 20. září 1971 proto bylo požádáno, aby na rok 1972 objednalo u výrobce po čtyřech dalších článcích pro oba kotle jako náhradní díly. Dodání článků bylo urgováno 21. srpna 1972. 7. 11. 1972 vydal okresní hygienik závazný pokyn k provedení rekonstrukce domovní kanalizace s termínem ihned. Odpadní vody již asi měsíc prosakují do kočárkárny a sklepu, která tam stojí, způsobuje vzlínání vody do stěn a značný zápach. [1]
1966
16. 8. 1966 píše OV MěstNV UO plánovacímu odboru ONV UO, že jesle mají kotelnu v havarijním stavu a žádá, aby rozpočtovaná částka Kčs 52.409,73 byla zařazena do plánu na rok 1967. [1]
1964
4. února 1964 vydal OVVH MěstNV UO stavební povolení na výměnu okna jihovýchodního pokoje v 1. patře. Podle přiloženého náčrtu byly v jv. koutě haly dvě malé místnosti (spíž a glozet), jižní část terasy byla zřejmě opláštěna a zastřešena jako „zimní zahrada“. Stavba měla být provedena svépomocí, investorem byl hospodářskosprávní odbor MěstNV. [1]
1961
Zdravotnická komise MěstNV zjistila v jeslích dle dopisu odboru výstavby ze dne 15. listopadu 1961, že „byly zjištěny vážné nedostatky ve vybavení umýváren a záchodů, neboť je zde pouze jeden kloset, který slouží pro potřeby 24 batolat a pro personál není, takže zaměst. jeslí používají jediného dětského klosetu, což je v zásadním rozporu s platnými hygienickými předpisy.“ Žádá o prohlídku, zda by bylo možno vhodnou přístavbou rozšířit umývárnu a klosety a jakým nákladem. [1]
1955
Rokem 1955 se táhlo jednání s Kovostavem n. p. strojírny, slévárny Ústí nad Orlicí, sídlícím ve vedlejším čp. 412, o povinnosti opravit rozkopaný chodník, na který si opakovaně stěžují rodiče, vodící děti do mateřské školky. Místo UTEXu vystupuje Výzkumný ústav bavlnářský a hedvábnický Ústí nad Orlicí. Nové zadláždění bylo urgováno ještě 11. 8. 1958. V následujících letech už se o něm v dokumentech nemluvilo, snad bylo tedy opraveno. [1]
1952
31. prosince 1952 byla uzavřena dohoda mezi MNV a n. p. UTEX o převodu správy části státního majetku, jíž MNV mj. převzal do své správy pozemky dětského sadu a další, čímž UTEX umožnil zveřejnit část bývalých továrnických zahrad pro pracující lid celého města, i vlastní budovu čp. 312/I, již se MNV zavázal používat výhradně pro dosavadní nebo podobný účel (tedy územní jesle a MŠ). [1]
1949
Až do konce 40. let 20. století byla vila sídlem továrníka Bohuslava Jandery a ani ona neunikla znárodnění v březnu roku 1949. [3] Rodina emigrovala do Švýcarska a poté do USA a Austrálie. [2]
1948
26. července 1948 byl vypracován koncept stavebního odhadu domu. Zastavěná plocha činila 305,06 m2, amortizace 15 %, hodnota stavby Kč 470.000,-. Ke stavební parcele č. kat. 411 (315 m2) náležely zahrady 205/1 (535 m2), 432 (4.383 m2) a 430 (1.568 m2), celkem za Kč 170.000,-. [1]
1937
V sousedství nechali v letech 1937–1938 postavit rovněž dosud existující objekty obchodního domu firmy Adolf Jandera čp. 412 a zároveň vily pro Jaroslavova syna Jaroslava ml. Janderu (ul. Lukesova čp. 311). [3]
1934
Podstatná změna vily spočívá v tom, že schodiště bude přeloženo na levou stranu do bývalé kuchyně a prostor schodiště bude upraven jako chodba z haly do jídelny. / Přistaví se ložnice, koupelna, jídelna a ložnice pro služku. Celé patro se zvýší do úrovně stropů stávajících. Budova bude opatřena řimsami po obvodě, stávající vazba se snese a znovu postaví. / Nad jídelnou a ložnicí zřízena bude terasa. Kromě rozšíření patra byla vila prodloužena k východu, částečně i k severu, a vybavena i ústředním teplovodním topením. Plány podepsal arch. Jaroslav V. Radechovský, stavitel z Ústí n. O. [1]
1933
Vila byla částečně upravena v roce 1933. [3] 5. ledna 1934 byl na stavebním úřadě v Ústí nad Orlicí sepsán na žádost Bohuslava Jandery (1889-1975; podepsána však Villy, tedy Vilemína Janderová, roz. Havelková, jeho manželka) ze dne 12. prosince 1933 protokol ke kolaudaci přestavby domu čp. 312, povolené 1. června 1933 (na žádost téhož z 22. května 1933; přílohou byly dva plány). „Předpisům stavebního řádu a podmínkám stavebního povolení bylo úplně vyhověno…, zdivo jest toho času dostatečně vyschlé a místnosti k obývání způsobilé.“ Kolonka „Dům jest obýván ode dne“ je proškrtnuta. [1]
1923
V roce 1923 zachytila město letecká pohlednice KČT. Vidíme na ní zřejmě parkově upravovaný velkolepý pozemek za Janderovými domy čp. 312 a 412, který sahal až k čerstvě vytvořené nové ulici (nynější Divadelní) a k severu se ještě rozšiřoval. Při ulici byl vymezen plotem s podezdívkou a brankou, patrné jsou sypané cestičky, ale žádná výsadba, viz galerie. [1]
1921
V září 1921 se jednalo o povolení k postavení domku pro vodní nádržku při stávající zahradní studni na pozemku č. 433/1. Žadatelem byl pan Jaroslav Jandera st. (1873-1933), který se po otcově smrti stal spolu s bratrem Bohuslavem spolumajitelem firmy „Adolf Jandera“ (firma i za první republiky prosperovala, měla dokonce i vlastní návrhářský ateliér. [1]
1915
Poté zde žil jejich syn Bohuslav (*1889 – † 1975), který od roku 1915 pokračoval ve vedení rodinné firmy „Adolf Jandera“, spolu se svým strýcem Jaroslavem Janderou. Jde o vilu jedné z předních rodin textilních velkopodnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století. [3]
1911
Vila byla dokončena v květnu roku 1911. Žila v ní vdova Julie Janderová (1856-1932) s dětmi, protože Adolf Jandera umírá těsně před dokončením vily v roce 1910. [3] I o kolaudaci tedy požádala Julie. Příslušná stavební komise 15. května 1911, „prohlédnuvši stavbu, shledala, že stavba provedena jest přesně dle schválených plánů, že zdivo jest úplně vyschlé a světnice k obývání způsobilé. Doporučuje tudíž, aby paní Julii Janderové uděleno bylo povolení k obývání nového rodinného domu.“ Užívání stavby dva dny nato povolila i městská rada. [1]
1910
V květnu 1910 pan Jandera jednal s městskou radou o povolení změny regulační čáry u novostavby domu čp. 312. Žádost měla být předložena městskému zastupitelstvu spolu s žádostí o odprodej části pozemku č. k. 2360. Šlo o regulační čáru pro plot při ulici. [1]
7/1909
8.7.1909 byl městem schválen plán na výstavbu vily, který byl podepsaný Josefem Hernychem, významným stavitelem v Ústí nad Orlicí. Vila byla převážně přízemní, na vysokém soklu, z malé části podsklepená, se dvěma pokoji v podkroví. Střecha byla v základě valbová, dva výběhy ke štítům polovalbové, ke štítu nad severním průčelím sedlový. Přízemí obsahovalo v severním traktu entré, kuchyni, pokoj služky a spíž, ve středním traktu pokoj, předpokoj (halu), schodiště a lázeň a v jižním traktu jídelnu, ložnici a šatnu. V přístavbě při severní části východního průčelí byla prádelna, dřevník a WC. [1]
6/1909
V červnu 1909 pan Jandera oznámil, že bude bourat dům čp. 312. [1]
1899
V roce 1899 zdejší nemovitosti koupili Adolf a Julie Janderovi. [2] Adolf Jandera (*1836 – † 1910) byl zakladatel mechanické tkalcovny u starého nádraží.
1898
Přední (jižní) část přízemního stavení je zachycena na pohlednicích města z roku 1898 a 1900, nad trojosým přízemím zřejmě „v kožichu“, s bíleným povrchem, bylo na čele podlomení a bedněný štít. [1]
1879
V roce 1879 faktor Kepl (někdy též Keppl) přikoupil sousední obecní pozemek. [1]
1853
6. března 1853 nemovitost získali František a Barbora Keplovi. [1]
1839
V roce 1839 šlo podle nejstarší katastrální mapy o spalné, tedy nejspíše roubené stavení na půdorysu T při západním okraji parcely (šlo v té době o jednu z největších zdejších stavebních parcel), která měla již podle příslušné indikační skici z roku 1839 číslo 312 (původně čp. 292). Příčně položené zadní křídlo bylo nejspíše stodolou. Stavení od té doby až do svého zániku alespoň podle katastrálních map neprodělalo žádné změny. [1]
1811
V roce 1811 od něj dům koupil Hynek Brožek pro svého syna Jana, který je tu doložen ještě v roce 1832. [1]
1793
Stavení držel až do 30. 11. 1793, kdy je získal v odhadované ceně 400 kr. syn Jan Andres. [1]
1742
17. června 1742 koupil František Andres od obce kus v „Hliníkách“ na podměstí, 12 sáhů dlouhý a 1 ½ sáhu široký, tedy 18 sáhů za 12 zl. a vystavěl tu s pomocí bratra Jana Andrese, faráře, grunt. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

10. 2. 2022
Petice nepomohla, předválečná vila v Ústí nad Orlicí padne kvůli parku [8]
28. 12. 2021
FAKTA O VILE V PARKU U ROŠKOTOVA DIVADLA - Město Ústí nad Orlicí [7]
20. 1. 2021
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš [6]
4. 11. 2020
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš [5]
26. 10. 2020
Ústí trochu jinak - Petr Strákoš [2]

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

www.ustinadorlici.cz
Stavebně historický průzkum vily [1]
www.petice.com
Petice proti zbourání architektonicky hodnotné vily továrníka Jandery č.p. 312 v Lukesově ulici (objekt bývalého DDM) v Ústí nad Orlicí - Petice.com [3]
www.ustinadorlici.cz
informace k možné demolici vily [4]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.