Havlíčkova vila

Pozdně historizující stavbu navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karl Weinbrenner v květnu roku 1900 jako obytný dům pro závodního lékaře a hlavního účetního Poštorenských keramických závodů (PKZ). Ačkoli mnohé zdroje uvádějí, že se vila stavěla mezi lety 1908-1909, byla nejspíš zbudována už v letech 1901-1902.

Do roku 1920 byl coby majitel veden kníže Jan II. z Lichtenštejna. Poté, co kníže v témže roce PKZ prodal, spolu s nimi přešla z knížecího držení do soukromého vlastnictví i vila. V roce 1921 se v domě nacházelo 5 bytů. Kromě obecního a závodního lékaře PKZ dr. Vladimíra Schustera a jeho rodiny, tam s rodinou bydlel poštorenský poštmistr Pietsch  - pošta se nacházela hned vedle v červené škole. Byty tam měli také tři poštorenští učitelé.

Ve vlastnictví PKZ vila zůstala do srpna 1924, kdy ji koupili syn Aloise Havlíčka Rudolf Havlíček a jeho budoucí žena Ludmila Placáková. Rudolf si na investici vypůjčil ve filiálce Americko-slovenské banky v Malackách, kde pracoval jeho bratr Otto Havlíček. Jelikož Rudolf převzal otcův velkoobchod s vínem, koupil rovněž sousední objekt bývalé knížecí pálenice (pivovaru) č. p. 56 s velkými sklepy. Rudolf Havlíček ovšem nebyl schopen své dluhy umořovat, a tak třípatrová vila roku 1934 propadla bance.

Po roce 1948 přešla do vlastnictví státu a v roce 1950 ji získal ONV Břeclav pod podmínkou, že v místě zřídí zdravotnické zařízení. Funkci zdravotního střediska impozantní budova plnila až do roku 2010. Následujících deset let byla vila nevyužitá.

Od roku 2020 vilu spravuje nadační fond Moravská krása. V létě 2021 interiéry vily pod dohledem architektky Heleny Dařbujánové prošly citlivou renovací tak, aby byly odstraněny nepatřičné zásahy z minulých let a přitom vynikl genius loci této impozantní stavby. Havlíčkova vila byla veřejnosti slavnostně otevřena v říjnu 2021.