Karel Weinbrenner
Karel Weinbrenner (německy Carl nebo Karl Weinbrenner, 15. října 1856, Brno – 1. ledna 1942, Praha) byl česko-rakouský architekt a profesor na pražské německé technice. Během svého působení ve službách knížete Jana II. z Lichtenštejna navrhl řadu církevních a světských staveb na území lichtenštejnského panství na jižní Moravě a v Dolním Rakousku.
V letech 1875–1876 studoval na německé technice v Brně a poté pokračoval na Vysoké škole technické ve Vídni. Zde roku 1881 absolvoval první státní zkoušku a o rok později i druhou. Téhož roku také nastoupil na škole jako asistent. Během let 1881–1883 dále studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění u profesora Friedricha von Schmidta. Od roku 1883 pracoval na stavebním úřadě olomouckého arcibiskupství v Kroměříži. Následujícího roku vstoupil do služeb knížete Jana II. z Lichtenštejna, kde setrval přes čtvrt století. Stal se vedoucím knížecího stavebního úřadu v Lednici, kde také navrhl a realizoval řadu obytných i veřejných staveb, které značně dotvořily ráz obce. Jako dvorní architekt knížete Lichtenštejna je autorem velkého množství církevních i světských staveb, zbudovaných v té době na lichtenštejnském panství na Břeclavsku a v Dolním Rakousku. Styl jeho návrhů sahal od pozdního historismu až po anglikanizující pozdní secesi. Na svých stavbách často využíval typickou produkci knížecí cihelny v Poštorné. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné.
