Zámek Mikulov

Původně zde stával románský hrad, jehož existence je doložena v roce 1218 kdy patřil Kounicům. Roku 1249 Přemysl Otakar II., tehdy ještě markrabě moravský, celé panství daroval Jindřichu z Lichtenštejna. Za nich byl ve 14. století přestavěn na hrad gotický.

Od roku 1575  byli novými majiteli Ditrichštejnové, kterým patřil až do roku 1945. První přestavba a vzestup celého panství je spojena s kardinálem Františkem z Ditrichštejna, olomouckým biskupem a nejmocnějším mužem na Moravě. Ten v letech 1601-1618 učinil z Mikulova svou hlavní rezidenci a hrad nechal přestavět na renesanční zámek.

Za třicetileté války byl Mikulov roku 1645 dobyt Švédy, kteří odvezli cennou zámeckou knihovnu. Další přestavbu provedli po požáru roku 1719. Zámek dostal nový vzhled v duchu vrcholného baroka.

V roce 1805 po bitvě u Slavkova zde krátce pobýval císař Napoleon, aby zde podepsal mír s Rakouskem. V roce 1866 bylo zase na zámku uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Tragedií byl pro zámek samotný konce druhé světové války. Ustupující německé jednotky zámek vypálily. Ruiny zámku byly ale postupně zrekonstruovány.

V roce 2006 podala kněžna Mercedes Ditrichštejnová, která žije v Argentině, žalobu u okresního soudu v Břeclavi, v níž požaduje vydání zámku. V srpnu roku 2008 rozšířila svůj požadavek i na další mikulovské nemovitosti. V květnu 2010 břeclavský soud její požadavky zamítl. 

Na zámku sídlí Regionální muzeum, které návštěvníkům nabízí stálé expozice o vinařství s unikátním obřím renesančním sudem v zámeckém sklepě a také výstavu o stavebním vývoji zámku Od gotiky k empíru. Dále je k vidění historická zámecká knihovna a galerie. V areálu je také zámecké divadlo a pro společenské potřeby upravena barokní jízdárna.