Labská Bouda (Exteriér), autor: FB Labská Bouda Krkonoše

Labská Bouda

Stručné info

První písemná zmínka o stavení na místě Labské boudy zhruba z roku 1830 popisuje prostou chatrč v těsné blízkosti Labského vodopádu, kterou obhospodařuje žena z Rokytnice nad Jizerou, přezdívaná jménem Blasse. Chatrč, která stála o něco níže, prakticky těsně nad Labským vodopádem, měla skýtat horským pocestným v dobách nepohody a sloty dostatečné útočiště a poskytovat jim skromné občerstvení v podobě sýra, chleba s máslem a kávu, kozí mléko a víno. Platilo se dle libosti.

Za dalších vlastníků byla chatrč různě rozšiřována. V roce 1877 odkoupil stavení hrabě Jan Harrach, přestavěl a pronajal Lambertu Erlebachovi z Krausových Bud. Ještě téhož roku Erlebach boudu přestavěl tak, že v přízemí měla výčep a restauraci a v patře 10 hostinských pokojů. Dalšími přestavbami v letech 1889 a 1905 počet pokojů stoupl na 42.

24. března 1913 (pondělí Velikonoční) se v okolí boudy odehrál tragický lyžařský závod, při kterém zahynuli závodník Bohumil Hanč a divák a Hančův přítel Václav Vrbata. 

Po roce 1918 byla Labská bouda, stojící na Harrachovském panství, podobně jako mnohé jiné vyvlastněna a spravovali ji různí nájemci. 

6. listopadu 1965 bouda vyhořela do základů. Oficiální příčinou požáru bylo neopatrné zacházení s otevřeným ohněm při opravě boudy.

V letech 1969 - 1975 byla znovu vystavěna do dnešní kontroverzní podoby. Do roku 1996 byla ve správě státního podniku Krkonošské hotely (Interhotely Krkonoše); od roku 1996 je jejím vlastníkem dopravní společnost Pumr & Ryba z Lázní Bělohrad.

Beton začal vlivem extrémních horských podmínek odpadávat. V letech 1998–2004 proto prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V letech 2007 - 2011 se jednalo o tom, že by hotel, po návrhu KRNAPu, odkoupilo Ministerstva životního prostředí a zbouralo. 

V roce 2015 koupili Labskou boudu majitelé Luční boudy Klára Sovová a Stanislav Beneš. Bouda prochází průběžně modernizacemi. 

Adresa
Bedřichov 31, 543 51 Špindlerův Mlýn - Bedřichov
Rok stavby
Galerie
Labská Bouda (Exteriér), autor: FB Labská Bouda Krkonoše
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Rod Harrachové (Vlastník) Rod Harrachové - Vlastník

Časová osa

11/2018
Labská bouda je od 1.11.2018 uzavřena a to po celou zimní sezónu 2018/19. Po tuto dobu se budou zkvalitňovat a modernizovat vnitřní prostory. Na jaře bude Labská bouda znovu otevřena. [5]
4/2018
Majitelé plánují rekonstrukci opláštění. V předchozích letech už zrekonstruovali čističku a došlo i na výměnu zastaralých rozvodů, včetně vybudování nového topného systému. Návštěvnost roste, loni v restauraci a bufetu obsloužili asi 100.000 lidí a evidují 6000 lůžkonocí. Oproti roku 2016 šlo o patnáctiprocentní růst. Roční náklady na provoz jsou přibližně sedm milionů korun. [4]
2015
Majitelé Luční boudy Klára Sovová a Stanislav Beneš koupili i Labskou boudu. [3]
2012
Boudu provozuje jako nájemce na dobu neurčitou Jiří Holeček. Podle zprávy z léta 2012 se Jiří Holeček ale nedohodl s majitelem boudy na ceně za odprodej boudy a proto z ní k 1. srpnu 2012 odešel a dále ji bude provozovat dosavadní majitel Martin Pumr. Počátkem listopadu 2012 přinesly agentury zprávu o uskutečněném odprodeji areálu Martinem Pumrem kyperské firmě Salvato Holdings Limited. Společnost AEZZ Kláry Sovová a Stanislava Beneše získala Labskou boudu do pronájmu. [2]
7/2011
V červenci 2011 se majitel Labské boudy rozhodl odstoupit od neúspěšných jednání se státem. Ministerstvo životního prostředí tehdy také prohlásilo, že v době hospodářské krize nebude platit desítky milionů na odkoupení stavby. [2]
2011
Na jaře 2011 byla cena již snížena na 30 milionů, ministerstvo životního prostředí o zbourání tehdy podle svého prohlášení pořád jednalo. [2]
2007
2. listopadu 2007 se v médiích objevila zpráva, podle níž správa Krkonošského národního parku navrhla Ministerstvu životního prostředí ČR, aby stát hotel odkoupil a následně zlikvidoval (zboural), za případného finančního přispění Evropské unie. Vlastník za hotel požadoval 43 miliónů korun, správa KRNAP hodlala vyjednat nižší cenu. Mluvčí ministerstva Jakub Kašpar tehdy připustil, že by ministerstvo akci mohlo zaplatit, ale s příspěvkem EU nepočítá. [2]
1998
Beton začal vlivem extrémních horských podmínek odpadávat. V letech 1998–2004 proto prošla rozsáhlou rekonstrukcí asi za 15 milionů Kč, při níž byly odstraněny konstrukce lodžií, stavba byla nově opláštěna a zateplena, plošné prosklení restaurace bylo nahrazeno běžnými okny a interiér zmodernizován. [2]
1996
Do roku 1996 byla ve správě státního podniku Krkonošské hotely (Interhotely Krkonoše); od roku 1996 je jejím vlastníkem dopravní společnost Pumr & Ryba z Lázní Bělohrad. [2]
1969
V roce 1969 byla znovu vystavěna do dnešní kontroverzní podoby. Základní kámen betonového monolitu byl položen 12. června 1969. Stavba trvala 6 let, slavnostním otevřením nevzhledného kolosu dne 15. listopadu 1975 byla zahájena zimní sezóna. [1] Budova je umístěna ve svahu: hlavní vchod je v úrovni nejvyššího podlaží. Hotel má 79 pokojů, kapacitu 120 hostů. Jeho součástí jsou mimo jiné dvě restaurace, nabízí široké sportovní vyžití a též připojení k internetu. Objekt má vlastní úpravnu pitné vody a kotelnu na lehké topné oleje, garáže pro služební vozidla a několik výtahů. [2]
1965
6. listopadu 1965 bouda vyhořela do základů. Oficiální příčinou požáru bylo neopatrné zacházení s otevřeným ohněm při opravě boudy. [1]
1938
Před druhou světovou válkou i za války už zase byla v německých rukou Wolfganga Hahna (1938) a Gerdy Hahnové (1942). [1]
1918
Po roce 1918 byla Labská bouda, stojící na Harrachovském panství, podobně jako mnohé jiné vyvlastněna. Novým nájemcem se stal Bedřich Hloušek. [1]
1913
24. března 1913 (pondělí Velikonoční) se v okolí boudy odehrál tragický lyžařský závod, při kterém zahynuli závodník Bohumil Hanč a divák a Hančův přítel Václav Vrbata. Celá událost je dodnes zastřena tajemstvím. Ani důkladné policejní vyšetřování nevneslo do události jasné světlo, rozhodující dobu asi devadesáti minut se nepodařilo zrekonstruovat. [1]
1900
Na začátku léta 1900 zahájil Lambert Erlebach již svou třiadvacátou sezónu na Labské boudě. Během svého zdejšího působení se etabloval do úřadu opravdového otce hostitele. V tom roce již bouda nabízela pohodlný nocleh více než stovce milovníků hor. [1]
1878
Roku 1878, hrabě Harrach prozíravě pronajal Labskou boudu Lambertu Erlebachovi z Krausových Bud. Ještě téhož roku Erlebach boudu přestavěl tak, že v přízemí měla výčep a restauraci a v patře 10 hostinských pokojů. [1]
1877
V roce 1877 odkoupil za 1 900 zlatých stavení od stejnojmenného vnuka mezitím zesnulého Schiera jeden z nejvýznamnějších krkonošských obyvatel, jemuž náležely všechny pozemky v místě - hrabě Jan Harrach. Přestavěl ji, rozšířil a kousek vedle nechal postavit altán. [1] [6]
1859
Na jednom z bloků u Pančavského vodopádu lze dokonce nalézt nápis: 16. červenec 1859, otevřeno Josefem Schierem z Hoření Rokytnice čp. 113. [1]
1850
Po paní Blasse převzala místo její krajanka paní Dewaldová, která stavbu přesunula zhruba do místa dnešní boudy. V jednoduché prkenné a šindeli obložené stavbě nechyběla ani kachlová kamna s železnou plotnou, která umožnila rozšířit jídelní lístek o další teplé nápoje i jídla. V padesátých letech devatenáctého století koupil boudu Josef Schier z Hoření Rokytnice. Tehdejší prkenné stavení pokryté šindelem a vybavené kachlovými kamny rozšířil o jednoduché noclehárny v podkroví. Také dokázal zřídit jednoduchá stavidla nad Labským i Pančavským vodopádem.[1]
1849
Karl Herlosssohn, pražský rodák a německý spisovatel, novinář a encyklopedista, místo navštívil a vylíčil ve své knize z roku 1849: „V kamenech zřízený dům, který zdálky vyhlíží jako vápenná pec a dává vzpomenout na stavení z povídky Black dwarf od Waltra Scotta.“ Herlossson našel v boudě praskající oheň, konvici s kávou, dvě lavice, jednu židli a, můžeme-li mu věřit, dvě české harfenistky. Píše dále, že jedna z těchto panen trpěla bolestí zubů a měla bradu ovázanou modrým šátkem, přesto však začala při jejich příchodu zvesela hrát. [1]
1830
První písemná zmínka o stavení na místě Labské boudy zhruba z roku 1830 popisuje prostou chatrč v těsné blízkosti Labského vodopádu, kterou obhospodařuje žena z Rokytnice nad Jizerou, přezdívaná jménem Blasse. Chatrč, která stála o něco níže, prakticky těsně nad Labským vodopádem, měla skýtat horským pocestným v dobách nepohody a sloty dostatečné útočiště a poskytovat jim skromné občerstvení v podobě sýra, chleba s máslem a kávu, kozí mléko a víno. Platilo se dle libosti. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

webserv.krnap.cz [1]
cs.wikipedia.org [2]
labskabouda.cz [5]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.