RAKO, a. s.

Od roku 1869 zdejší uhelné doly provozovala důlní společnost Moravia. Zdejší doly byly ale často zaplavovány při povodních. V roce 1880 doly koupili ostravští uhlobaroni Ignác Vondráček a bratři Gutmannové. Už v roce 1882 je znovu zaplavila voda. Brzy se ale ukázalo, že v haldách vytěženého nepotřebného materiálu se skrývá bohatství v podobě lupku, který se používá při výrobě šamotových cihel nebo kameninových dlaždic.

Roku 1898 koupili továrnu podnikatelé Josef Kasalovský (1877–1908) a Emil Sommerschuh (1866–1920). Spojili ji se svou pražskou firmou na výrobu keramiky a s rakovnickou filiálkou v Horní Bříze. Toto období produkce kamen, obkladaček a dlaždic secesního stylu patřilo k nejvýznamnějším v historii šamotky. 

V roce 1907 podnik koupil kníže Jan II. z Lichtenštejna, jenž provozoval také keramické závody v Poštorné u Břeclavi. Generálním ředitelem podniku byl jmenován dosavadní vlastník Emil Sommerschuh. Firma změnila název na RAKO. V roce 1920 v 53 letech náhle umírá Emil Sommerschuh a kníže Jan II. z Lichtenštejna firmu prodává Živnobance. V roce 1946 byla továrna začleněna do n. p. Rakovnické keramické závody.

Na začátku 90. let se původní národní podnik přeměnil na akciovou společnost, kterou získala německá společnost Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer AG. Roku 2002 pak proběhla fúze s rakouskou keramickou rodinnou společností LASSELSBERGER, která RAKO zařadila do svého portfolia, a stala se tak největším výrobcem keramiky v Česku.