Zámek Hořiněves

Tvrz se připomíná prvně r. 1410. V roce 1623 byl majetek majitelům pro účast na protihabsburském odboji zkonfiskován a majitelem se stal Albrecht z Valdštejna. Od něho koupila zámek v r. 1625 Marie Magdalena Trčková a v r. 1645 jej získal Jan Matyáš Gallas z Gallasu. Gallasové začal s přestavbou tvrze v barokní zámek, kterou dokončil r. ještě před r. 1669.

V r. 1674 prodal František Ferdinand Gallas hořiněvské panství Janu Šporkovi, který hned v l. 1674-1676 zámek znovu přestavěl. Vznikl dvoupatrový obdélníkový barokní zámek. K zámku byly přistavěny tři třípatrové věže, z nichž dvě byly připojeny k jižní straně a jedna ke straně severní.

V r. 1775 byl zámek opět přestavěn. Zámek byl snížen o jedno patro, zcela byla odstraněna severní věž a jižní věže také sníženy o jedno patro. Touto přestavbou získal zámek v podstatě dnešní podobu.

V roce 1790 prodal Jan Karel Špork panství císaři Josefu II. V roce 1863 byl prodán textilnímu průmyslníkovi z Liberce, baronu Johannovi Liebigovi. Roku 1881 je již ale zase uváděn v Císařském rodovém fondu habsburském, což tedy zapříčinilo jeho zestátnění v roce 1918.

Později byly v zámku umístěny byty, prodejna potravin a restaurace, a po roce 1989 byl privatizován.

Chátrající stavbu koupili v roce 2018 manželé Slaninovi a od té doby tuto opomíjenou kulturní památku postupně rekonstruují. Během čtyř let ji podařilo opravit celou střechu zámku včetně krovů a obnovit také původní způsob prosvětlení půdních prostor v podobě skleněných střešních tašek. Za to získali cenu Hereditas obligat neboli Dědictví zavazuje v kategorii Stavební obnova chráněné stavby. Na zámku také pořádají kulturní akce, k pronájmu jsou na zámku apartmány.