Rod Buquoyové

Buquoyové jsou starý francouzský rod z hrabství Artois, který se původně psal de Longueval či de Vaux a Bucquoy. (V českém prostředí se neujala výslovnost podle původní francouzské výslovnosti ([bykua]), ale jméno se četlo podle obvyklé české výslovnosti [bukvoj].) V 16. století se hrabství Artois stalo součástí Španělského Nizozemí, kde byl Maxmilián z Longuevalu roku 1580 povýšen do hraběcího stavu.
1618 - Jeho syn, císařský generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy přišel do Čech s katolickými vojsky v roce 1618, v době třicetileté války, a v únoru 1620 dostal zkonfiskovaný majetek Petra ze Švamberka jako úhradu císařova dluhu za nevyplacený žold. Založil tak českou větev rodu a úspěšně vedl císařská vojska v bitvě na Bílé hoře.
1701 - Od počátku 18. století pak tento prohabsburský rod stále více přesouval svůj zájem z držav ve Španělském Nizozemí na majetky ve střední Evropě, a v Českém království se tak Buquoyové stali jedním z nejvýznačnějších rodů.
1732 - Buquoyové se dostali do tak silných finančních nesnází, že byli nuceni vyhlásit roku 1732 bankrot a se splácením dluhů měli potíže ještě několik dalších desetiletí.
1806 - Prodeje majetku a sňatek hraběte Jiřího Františka roku 1806 s dědičkou panství Červený Hrádek na Chomutovsku, hraběnkou Rottenhanovou, konečně stabilizoval finanční situaci rodu. Hrabě Jiří František vzorným hospodařením v 19. století majetek rodu dále rozšířil o panství Hauenštejn, Měděnec a Přísečnice.
1945 - 6. října 1945 byl rodině majetek zkonfiskován na základě tzv. Benešových dekretů neboť novohradská větev se přihlásila k německé národnosti. Posledním majitelem velkostatku byl Karel Jiří, 15. hrabě z Buquoy (9. března 1885–17. května 1952), který zemřel po delší nemoci ve vězeňské nemocnici.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Buquoyov%C3%A9
Erb: Autor: Neznámý – Zeichnung neu erstellt von LeoDavid, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11540338